dal jest hlas svój i hnula sě země. Ps45,8 Hospodin mocný s námi, příjemcě náš bóh Jákob. Ps45,9 Poďte a vizte diela božie, jež jest uložil divy nad zeḿú, Ps45,10 otnošuje boje až do konce země. Lučišče zlámá a zetře oděnie a pukléře sejže ohněm. Ps45,11 „Uprázdněte sě a vizte, že sem já bóh, povýšu sě v národiech a povýšu sě v zemi.“ Ps45,12 Hospodin mocný s námi, příjemcě náš bóh Jákob.
XLVI.
Ps46,1 Ps46,2 Všickni národové, plešte rukama, slavte bohu v hlasě veselé. Ps46,3 Nebo hospodin vysoký, hrozný, nade všú zeḿú. Ps46,4 Poddal ľud nám a národy pod nohami našimi. Ps46,5 Vyvolil nám dědinu svú, tvář Jákob, južto jest miloval. Ps46,6 Vstúpil bóh v slávě a hospodin v hlasu trúby. Ps46,7 Slavte bohu našemu, slavte, slavte královi našemu, slavte, Ps46,8 nebo všie země bóh, slavte múdřě. Ps46,9 Kralovati bude bóh nad národy, bóh sedí na stolici svatéj svéj. Ps46,10 Kniežata ľudská sebrali sú sě s bohem Abraham, nebo bohové mocní země ľútě vzpodviženi sú.
XLVII.
Ps47,1 Ps47,2 Veliký bóh a chvalný přieliš, u městě boha našeho, na hořě svatéj jeho. Ps47,3 Založí veselím všiej zemi hory Sion, strany akvilovy, město krále velikého. Ps47,4 Bóh v domiech jeho poznán bude, když přijme je. Ps47,5 Nebo aj zři, králové sebrali sú sě v jedno. Ps47,6 Oni vidúce tak divili sú sě, zamúceni sú i smúceni sú, Ps47,7 třas jě popadl. Tu bolesti jako roďúcích, Ps47,8 v duchu ľútém zetřeš lodie tarské. Ps47,9 Jako sme slyšěli, tak sme viděli, u městě hospodina mocného, u městě boha našeho, bóh založil je u věky. Ps47,10 Přijeli sme, bože, milosrdenstvie tvé u prosědcě chrámu tvého. Ps47,11 Podlé jmene tvého, bože, tak i chvála tvá v krajě země, pravdy plna jest
