jenžto sě smiluje a chrání, uloží řěči své v súdě, Ps111,6 nebo u věky nebude hnut. Ps111,7 U paměti věčnéj bude pravý, ot slyšěnie zlého nebude sě báti. Hotovo srdce jeho úfati v hospodinu, Ps111,8 stvrzeno jest srdce jeho, nehne sě, doňež nepohrdie nepřátely svými. Ps111,9 Rozdělil, dal chudým, pravda jeho ostane u věky věkóm, roh jeho povýšen bude v chvále. Ps111,10 Hřiešník uzří i vzhněvá sě, zuby svými zkřehce a zamútí sě, žádost hřiešných zahyne.
CXII.
Ps112,1 Chvalte, děti, hospodina, chvalte jmě božie. Ps112,2 Buď jmě božie požehnáno ot nynějšieho času nynie i až u věky věkóm. Ps112,3 Ot vzchoda sluncě až do západa chvalitedlné jmě božie. Ps112,4 Najvyšší nade všě národy hospodin a nad nebesa chvála jeho. Ps112,5 Kto jakožto hospodin bóh náš, jenž u výsosti přěbývá Ps112,6 a ponížené vidí v nebi i na zemi? Ps112,7 Vzvodě ot země nedostatečného a z bláta vyvodě chudého, Ps112,8 aby jej usadil s kniežaty, s kniežaty ľuda svého. Ps112,9 Jenž bydliti velí bezděckém v domu, mateři synóv veselé.
CXIII.
Ps113,1 V východě Israhele z země ejipské, domu Jakubova z ľuda bradatého, barbarského, Ps113,2 učiněna jest Judea svatině jeho, Muž vidúcí boha moc jeho. Ps113,3 Moře vidělo i běhalo jest, Jordán navrácen jest zasě. Ps113,4 Hory radovaly sú sě jako skopci a pahorci jakožto jelénci ovec. Ps113,5 Což jest tobě, moře, že jsi běžalo, a ty, Jordáne, že jsi navrátil zasě? Ps113,6 Hory vzveselil si jakožto skopcě a pahorky jako berany ovčie. Ps113,7 Ot obličějě božieho hnula sě země, ot obličěje boha Jakubova, Ps113,8 jenž obrátil skálu
