„Rce[287]číslo strany rukopisu[AA]C IVte té truchłé

mé dceři Sionské,

aj, Král tvůj béře se,

zboží věčné nese.“

Vítej, Králi náš[p]náš] nás!

9 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[215]Symbol zdůrazňovací ručičky. Ó, dcerko Sionská,

ty křesťanský lide,[216]Následuje repetice v melodii.

jenžs była žałostná,

prozpěvújž vesele[217]Následující čtyři verše jsou v prameni označeny symbolem pro repetitio, tj. Rº.

na čest Krále svého,

Pána miłostného,

jenž tebe navštívił,

na věky utěšił.

Pán Kristus, Král náš.

10 Povstaniž ochotně

k němu s uctivosti,[218]Následuje repetice v melodii.

přijmiž jej miłostně

s pravou poddaností.[219]Následující čtyři verše jsou v prameni označeny symbolem pro repetitio, tj. Rº.

Ej, nuž, duše každá,

jsuc ve všem povolná,

rciž: „Rač ke mně vjíti

a věčně spasiti,

Kriste, Králi náš.“

C IV Historia vtělení Kristova

[1]text doplněný editorem[220]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek[221]První sloka je vytištěna pod notovým zápisem. Posłał Bůh anjeła k Mariji Panně,

do města Nazaréta k ní samé[q]samé] ſámé,

aby ji zvěstovał słavné věci,

na něž očekávał lid věrící.

2 Zdráva buď, dcerko Davidova rodu,

porodíš syna divného płodu,

Immanuele zaslíbeného,

to působením Ducha svatého.

3 Kteráž když se z té řeči zkormoutiła,

tak v sobě sama divně mysliła:

I kterakž se ta věc státi může

a já nikdy nepoznała muže?

4 Ó, nermuť se, Maria, doufej Bohu,

jehožť jménem oznámiti mohu,

že v tobě to způsobí Duch svatý,

by Syn Nejvyššího był počatý.

5 An Ałžběta božskou všemohoucností

matkou se též stane v své sešłosti,

ačkoli jest nepłodnou nazvána,

šestý již měsíc jakž v životě má.

6 Aj, já děvka Pána převelikého,

staniž mi se podle słova tvého!

A tak hle své zaslíbení v ráji,

símě ženy věřící již mají.