[374v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcedóstojné užitky pokánie a nepočínajte praviti: Otce máme Abrahama. Neboť pravi vám, že mocen jest bóh z kamení těchto vzbuditi syny Abrahamovy. L3,9 Již zajisté sekyra k kořenóm[16]kořenóm] radicem lat., radices var. dřieví položena jest. Protož každé dřěvo, kteréž nečiní ovotcě dobrého, bude vyťato a v oheň puštěno.“ L3,10 I tázáchu ho zástupové řkúce: „Což tehdy učiníme?“ L3,11 A otpověděv Jan[17]Jan] navíc oproti lat., pravieše jim: „Kto má dvě sukni, daj nemajíciemu, a kto má pokrmy, též učiň.“ L3,12 A přišli sú i zjěvní hřiešníci, aby sě pokřstili, a řekli sú k němu: „Mistře, co učiníme?“ L3,13 Tehdy on řekl jest k nim: „Nic viece, než což vám jest ustaveno, čiňte.“ L3,14 I tázáchu jeho i rytieři řkúce: „Co učiníme i my?“ I vecě jim: „Nižádného nepotlačujte ani násilé čiňte a dosti mějte na žoldiech vašich.“ L3,15 A když sě domnieváše lid a mysléchu všickni v srdcích svých o Janovi, zdali by snad on byl Kristus, L3,16 otpověděl jest Jan řka všěm: „Já zajisté vás křstím vodú, ale přijde silnější mne, jehož nejsem hoden rozvázati řeménka obuvi jeho. Tenť vy křstíti bude v duchu svatém [a v ohni]text doplněný editorem[18]a v ohni] et igni lat., L3,17 jehožto vějička v rucě jeho, a zčistí humno své a shromaždí pšenici do stodoly své, ale plevy sežže ohněm neuhasitedlným.“ L3,18 Mnohé zajisté i jiné věci napomínaje zvěstováše lidu.

L3,19 Pak Herodes tetrarcha, když ot něho bieše tresktán z Herodiady, ženy bratra jeho, i ze všěch zlých věcí, kteréž jest činil Herodes, L3,20 přičini i to nade všěcky věci a zavřě Jana v žaláři.

L3,21 I stalo sě jest, když sě křistieše vešken lid a když by Ježíš pokřstěn a modléše sě, otevřěno jest nebe L3,22 a sstúpi duch svatý v tělestné tváři jako holubice na něho a hlas z nebe stal sě jest: „Ty jsi syn mój milý, v tobě mi sě jest slíbilo.“ L3,23 A on Ježíš bieše počínaje jakožto ve třidceti letech, jakož bieše domněn syn Jozefóv, jenž jest byl Heli, jenž jest byl Matat, L3,24 jenž jest byl Levi, jenž jest byl Melchi, jenž jest byl Janne, jenž jest byl Jozefóv, L3,25 jenž jest byl Mathatie, jenž jest byl Amos, jenž jest byl Naum, jenž jest byl Helli, jenž jest byl Nagge, L3,26 jenž jest byl Maat, jenž jest byl Mathatie, jenž jest byl Semei, jenž jest byl Josech, jenž jest byl Joiada, L3,27 jenž jest byl Johannóv, jenž jest byl Resa, jenž jest byl Zorobabelóv, jenž jest byl Salatielóv, jenž jest byl Neri, L3,28 jenž jest byl Melchi, jenž jest byl Addi, jenž jest byl Kosam, jenž jest byl Helmadan, jenž jest byl Her, L3,29 jenž jest byl Jesu, jenž jest byl Heliezer, jenž jest byl Jorim, jenž jest byl Matat, jenž jest byl Levi, L3,30 jenž jest byl Sime[b]označení sloupceon, jenž jest byl Juda, jenž jest byl Jozefóv, jenž jest byl Jona, jenž jest byl Heliachim, L3,31 jenž jest byl Melcha, jenž jest byl Menna, jenž jest byl Mathata, jenž jest byl Nathan, jenž jest byl Davidóv, L3,32 jenž jest byl Jesse, jenž jest byl Obed, jenž jest byl Booz, jenž jest byl Salmon, jenž jest byl Naason, L3,33 jenž jest byl Aminadabóv, jenž jest byl Aram, jenž jest byl Esrom, jenž jest byl Phares, jenž jest byl Jude, L3,34 jenž jest byl Jákobóv, jenž jest byl Izákóv, jenž jest byl Abrahamóv, jenž jest byl Thare, jenž jest byl Nachoróv, L3,35 jenž jest byl Seruch, jenž jest byl Ragan, jenž jest byl Falej, jenž jest byl Hebel[19]Hebel] původně Heber rkp., -r přepsáno na -l, jenž jest byl Sale, L3,36 jenž jest byl Kainan, jenž jest byl Arfaxat, jenž jest byl Sem, jenž jest byl Noe, jenž jest byl Lamech, L3,37 jenž jest byl Matusale, jenž jest byl Enoch, jenž jest byl Jareth, jenž jest byl Malaleel, jenž jest byl Kainan, L3,38 jenž jest byl Enos, jenž jest byl Set, jenž jest byl Adamóv, jenž jest byl boží.

IIII.

L4,1 Ježíš[20]Ježíš] ZEżiṡ rkp. pak pln jsa ducha svatého, vrátil sě jest ot Jordána a nutieše sě v duchu na púšť L4,2 za čtyřidceti dní a pokúšěn bieše ot diábla. A nic jest nejedl v těch[21]těch] tieh rkp. dnech, a když sú sě skonali ti dnové, zlačněl. L4,3 I řekl jest jemu diábel: „Jsi li syn boží, řci kameni tomuto, ať chlebem bude.“ L4,4 I otpovědě jemu Ježíš: „Psáno jest, že ne v samém chlebě živ jest člověk, ale v každém slově božiem.“ L4,5 I vedl ho jest diábel na horu vysokú[22]na horu vysokú] připsáno jinou rukou na okraji a ukáza jemu všěcka královstva okrslka zemského v času okamženie L4,6 i vecě jemu: „Tobě dám moc tuto všicku i slávu jich, neb mně dána jsú, a komu chci, dávám jě. L4,7 Protož ty budeš li sě klaněti přede mnú, budú tvá všěcka.“ L4,8 A otpověděv Ježíš, řekl jest jemu: „Psánoť jest: Pánu bohu tvému budeš sě klaněti a jemu samému budeš slúžiti.“ L4,9 I vede jej do Jeruzaléma a postavil ho na vrchu chráma a řekl jest jemu: „Jsi li syn boží, pusť sě otsud dolóv. L4,10 Neb psáno jest, že andělóm svým přikázal jest o tobě, aby tě zachovali, L4,11 a že v rukú ponesú tě, aby snad neurazil o kámen nohy tvé.“ L4,12 A otpověděv Ježíš, vecě jemu: „Řečeno jest: Nebudeš pokúšeti pána boha tvého.“ L4,13 A když sě dokonalo všecko pokušenie, diábel otjide ot něho až do času.

L4,14 I vrátil sě jest Ježíš v moci ducha do Galilee a pověst vyšla jest po všie krajině o něm. L4,15 A on učieše v sbořiech jich a veleben bieše ote všěch. L4,16 I přijide do Nazareta, kdež jest byl krmen, i všel jest podlé obyčeje svého v den sobotní do sboru a vstal jest, aby četl. L4,17 I dány jsú jemu knihy