[373v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceL1,37 neb nebude nepodobné u boha každé slovo.“ L1,38 I řekla jest Maria: „Aj, dievka páně, staň mi sě vedlé slova tvého.“ I otjide ot nie anděl.

L1,39 A povstavši Maria ve dnech těch, brala sě jest k horám s chvátaním, do města Judova, L1,40 i vešla jest do domu Zachariášova a pozdravila jest Alžběty. L1,41 I stalo sě jest, když uslyšě pozdravenie Marie Alžběta, zradova sě dietě v břišě jejiem a naplněna jest duchem svatým Alžběta L1,42 i vzvola hlasem velikým a řekla jest: „Požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod břicha tvého. L1,43 A odkavad mi to, aby přišla matka pána mého ke mně? L1,44 Neb aj, jakž sě jest stal hlas pozdravenie tvého v uší mých, radovalo sě jest dietě radostí v břišě mém. L1,45 A blahoslavená jsi[4]jsi] navíc oproti lat., + es var., jenž si uvěřila, neb dokonány budú ty věci, kteréž pověděny jsú tobě ot hospodina.“ L1,46 I vecě Maria: „Velebí dušě má hospodina L1,47 a radoval sě jest duch mój v bohu, spasiteli mém. L1,48 Neb jest vzezřěl na pokoru dievky své, neb aj, z toho blaženú mě budú nazývati všickni národové, L1,49 neb mi jest učinil veliké věci, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho L1,50 a milosrdenstvie jeho na národy i národy[5]na národy i národy] a progenie in progenies lat., in progeniem et progeniem var. bojícím sě jeho. L1,51 Učinil jest moc v rameni svém, rozptýlel pyšné myslí srdcě svého. L1,52 Ssadil jest mocné s stolice a povýšil pokorných. L1,53 Lačné jest naplnil dobrými věcmi a bohaté opustil prázdny. L1,54 Přijal jest Izrahele, sluhu svého, rozpomanuv sě na milosrdenstvie své, L1,55 jakož jest mluvil k otcóm našim, k Abrahamovi a k sěmeni jeho na věky.“ L1,56 I zóstala jest Maria s ní jakožto za tři měsiecě a navrátila sě jest do domu svého.

L1,57 I naplnil sě jest Alžbětě čas porozenie a porodila jest syna. L1,58 I uslyšěli sú súsědé a přietelé její, že jest zvelebil pán milosrdenstvie své s ní, i spoluradovali sú sě jie. L1,59 I stalo sě jest v den osmý, přišli sú obřezovat dietěte a nazýváchu je[6]je] gie rkp. jménem otcě jeho, Zachariášem. L1,60 A otpověděvši matka jeho, řekla jest: „Nikoli, ale nazván bude Jan.“ L1,61 I řekli sú k nie: „Však nižádný nenie v rodu tvém, jenž by nazván byl jménem tiem.“ L1,62 I ponúkáchu otci jeho, kým by jej chtěl nazvati. L1,63 A požádav lístku[7]lístku] pugillarem lat., tabulam var., napsal jest řka: „Jan jest jméno jeho.“ I divili sú sě všickni. L1,64 A otevřěchu sě ihned usta jeho a jazyk jeho i mluvieše chvále boha. L1,65 I stal sě jest strach na všěcky súsědy jich i na všěcky hory židovské rozhlašováchu sě všěcka slova ta. L1,66 I položili sú všickni, kteříž slyšiechu, v srdci svém řkúce: „Ktoť sě zdá, dietě toto bude?“ Jistě ruka páně bieše s ním. L1,67 A Zachariáš, otec jeho, naplněn jest duchem [b]označení sloupcesvatým i prorokoval jest řka: L1,68 „Požehnaný pán bóh izrahelský, že jest navštievil a učinil vykúpenie lidu svého L1,69 a vzvedl jest nám roh spasenie v domu Davida, sluhy svého, L1,70 jakož jest mluvil skrzě usta svatých, kteřížto ot věku jsú, prorokóv jeho, L1,71 spasenie ot nepřátel našich a z ruky všěch, kteřížto sú nás nenáviděli, L1,72 k učinění milosrdenstvie s otci našimi a ku pamatování svědectvie jeho svatého, L1,73 právo přísěžné, jímžto jest přisáhl k Abrahamovi, otci našemu, chtě sě nám dáti, L1,74 abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsúc vysvobozeni, slúžili jemu L1,75 v svatosti a spravedlnosti před ním po všěcky dni našě. L1,76 A ty, dietě, prorokem Najvyššieho nazván budeš, neb předejdeš před tváří páně připravovat cěst jeho, L1,77 k dání uměnie spasitedlného lidu jeho na otpuštěnie hřiechóv [jich]text doplněný editorem[8]jich] eorum lat. L1,78 skrzě střeva milosrdenstvie boha našeho, v nichžto navštievil nás, zjěviv sě z vysokosti, L1,79 aby posvietil těm, kteříž v temnostech a v stienu smrti sedie, k zpravení noh našich na cěstu pokoje.“ L1,80 Dietě pak rostieše a posilováše sě duchem a bieše na púštiech až do dne ukázanie svého k Izraheli.