Němec, Igor: Rekonstrukce lexikálního vývoje

Němec, Igor. Rekonstrukce lexikálního vývoje. Praha, 1980.
<<<10<67891011121314>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

gra[10]číslo strany rukopisumatických kategorií (např. slovesa do odpovídajícího vidu) a nabývají tak shodných morfologických charakteristik a gramatických morfémů se slovy domácími. Nezřídka zde dochází – tzv. lidovou etymologií – i k výraznějšímu přizpůsobení formy, k ztotožnění s domácími morfémy lexikálními: např. v důsledku adaptace sthn. frîthof > stč. hřbitov má toto slovo společné formálně-významové (slovotvorné) rysy se slovní čeledí slovesa pohřbíti a se jmény místními na -ov. Formální závislost na jiných lexikálních jednotkách zprostředkovanou významem můžeme ovšem doložit i z historie domácí slovní zásoby na příkladech běžného odvozování nových slov (v rámci existujících obecných slovotvorných významů, srov. 2.41) nebo na příkladech adaptace slov starých: např. ve významovém vztahu antonymním k adj. vysoký bylo adj. hluboký v některých nářečích formálně pozměněno na hlyboký, v slovenštině se vlivem adj. ťažký změnilo původní lehký na ľahký (O. HUJER 1961, s. 61).

(1.2) Přejděme k další systémové vlastnosti slovní zásoby. Podobně jako systém tvaroslovný a syntaktický jsou souřadnými a spolupracujícími subsystémy nadřazeného systému gramatického, také slovní zásoba „se prolíná a kooperuje“ se systémem gramatickým a fonologickým,[4]O třech dílčích systémech jazykového systému (fonologickém, gramatickém a lexikálním) viz J. Vachek 1958, s. 94. Že se takovéto „velké dílčí systémy“ navzájem „prolínají a kooperují hladce bez přesahování a tření“, zdůrazňoval již B. Trnka 1939, s. 62. K. Horálek 1967 uvádí jako názorný příklad propojení „plánu lexikálního a gramatického“ slovní druhy (s. 80). a tím umožňuje fungování nadřazeného systému celého jazyka. Propojenost systému lexikálního se systémem gramatickým záleží především v tom, že gramatické jednotky se podílejí na konstituování jednotky lexikální (ohebné slovo je po stránce formální tvořeno paradigmatem tvarů, 3.1) a lexikální jednotky prostřednictvím těchto nižších gramatických jednotek samy vyšší gramatické jednotky konstituují (na základě svých slovnědruhových vlastností slova tvoří větné struktury, 2.42). Propojenost systému lexikálního se systémem fonologickým se projevuje ve vývoji jazyka tím, že fonologické změny zasahují do vývoje lexikálního (např. úžením ie > í splynula v češtině většina prézentních tvarů tranzitivního typu ztvrditi s odpovídajícími tvary intranzitivního typu ztvrděti a takto vzniklá homofonie byla odstraněna zavedením nového intranzitivního typu ztvrdnúti)[5] Srov. K. Rocher, O vývoji české konjugace, Sborník filologický ČAVU 8/1 (1926), s. 9. Podrobněji o souvislostech vývoje lexikálního s fonologickým viz I. Němec 1968, s. 72–82. a lexikální vývoj zasahuje do vývoje fonologického (např. rozvojem čes. substantivních typů krajčí, purkrabie a Máří, historie se po zúžení ie v í zvětšilo funkční zatíže[11]číslo strany rukopisu

X
4O třech dílčích systémech jazykového systému (fonologickém, gramatickém a lexikálním) viz J. Vachek 1958, s. 94. Že se takovéto „velké dílčí systémy“ navzájem „prolínají a kooperují hladce bez přesahování a tření“, zdůrazňoval již B. Trnka 1939, s. 62. K. Horálek 1967 uvádí jako názorný příklad propojení „plánu lexikálního a gramatického“ slovní druhy (s. 80).
5 Srov. K. Rocher, O vývoji české konjugace, Sborník filologický ČAVU 8/1 (1926), s. 9. Podrobněji o souvislostech vývoje lexikálního s fonologickým viz I. Němec 1968, s. 72–82.
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 30 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).