(4.32) Těsností asociačních vztahů mezi obsahy vědomí (zvl. mezi pojmy) je tedy dáno, jak často se onomaziologických příznaků dané kategorie užije k vytvoření nových lexikálních jednotek jistého sémantického okruhu (např. názvů zvířat k pojmenování nemocí). Taková pojmenování na základě asociace s výchozím obsahem vědomí se ovšem netvoří jen sémanticky, významovým posunem (tj. dotvářením lexikální opozice významové, 4.123), ale i morfologicky, slovotvorným odvozováním (tj. dotvářením lexikální opozice významově‑formální, kmenoslovné, 4.122). Také statistické rozbory těchto lexikálních opozicí v subsystémech slovotvorných prokazují souvislost mezi častějším výskytem kmenoslovné opozice a těsnějším asociačním vztahem obecnějších (kategoriálních) významů jejích členů, jakož i souvislost mezi expresívností odvozeného členu takové opozice a jeho volným asociačním vztahem k členu základnímu (srov. 4.31): podobně jako jsou nejtěsněji asociovány pojmy antonymní nebo souřadné (jehla : nit, jehla : špendlík) a méně těsně pojmy prostředku a jeho vlastnosti (jehla : ostrý) nebo pojmy prostředku a jím konaného děje (jehla : šít), tak také k nejfrekventovanějším kmenoslovným opozicím patří lexikální opozice tvořené formanty antonymními (úspěch : neúspěch, talent : antitalent, vládní : protivládní aj.) nebo přechylovacími (učitel : učitelka, vlk : vlčice, letec : letkyně aj.), a již poněkud méně frekventované jsou zde opozice jména věci a jména její vlastnosti (led : ledový, špice : špičatý aj.), jména věci a jména děje tou věcí konaného (cvoček : cvočkovat, barva : barvit aj.); podobně jako je neobvyklý asociační spoj mezi pojmem předmětu a pojmem nespeciální činnosti, kterou lze uskutečňovat prostřednictvím onoho předmětu právě tak jako prostřednictvím mnoha předmětů jiných (jehla : píchat), tak také je v centrálních slovotvorných subsystémech češtiny neobvyklá kmenoslovná opozice jména substance a pojmenování děje uskutečněného prostřednictvím této substance, která pro něj není nijak zvlášt typická: dotváří se převážně v slovotvorném subsystému expresívním, srov. chmel a expresívum nachmelit se nebo jméno kůň a expresívní odvozeninu vykonit se ‚vyjet na koni‘ v humorném spojení rytíř se z lesa vykonil. K výrazně volnějším asociačním spojům patří také vztah mezi objektem a činností, kterou se do něho něco lokalizuje (jehla : navlékat); proto také příslušná kmenoslovná opozice není běžná v centrálních slovotvorných systémech češtiny, vyskytuje se spíše v slangu (srov. síť a sportovní vsítit míč) nebo v terminologii (srov. fara a administrativní přifařit někoho). Uvedeným volným asociačním vztahům mezi substancí a příslušným dějem v rovině psychického zpracování tedy odpovídá v rovině jazykového ztvárnění vztah mezi jednotkou centrální a periferní; lze říci, že volným asociačním vztahem je zde oslabován sémantický vztah základního jména substance k odvozenému pojmenování