stolu sědal Aug 27b (děj opakovaný, obvyklý) – a z toho (= za to) zde i k stolu sedajíc prosíme řkúce KorMan 171b (děj jedinečný); T.pf.: když na prvním místě u stola jich [kněží] neposadí, divně se dmú HusSvatokup 120 (děj opakovaný, obvyklý) – dietě na zemi posadiv vecě PasMuzMA 360 (děj jedinečný); T.ipf.: tak ohavné něteré sázela k svému stolu ŠtítAlžb 484a (děj opakovaný) – což sú spáchali proti… prorokovi sázějíc jeho v temnici, aby umřěl tu hladem BiblOl Jr 38,9 (děj jedinečný); předponový typ T.ipf. posázěti je již na ústupu, doložen je převážně ve významu posunutém (např. proňž svój život posázal LegApš 141). Dílčí systém kmenů založený na tomto dominantním protikladu dokonavosti/nedokonavosti (pf./ipf.), jak ukazuje prostorový model na obr. 3, nebyl však dokonale vyvážený: nedokonavé intranzitivum stavové (ipf. ITs (‑)sěditь) nemělo v tomto systému ještě přímý protějšek dokonavý ani tranzitivní; byla tím dána tendence k dotvoření takových protějšků (viz šipky v našem dynamickém prostorovém modelu). Dotvoření takových opozicí k slovesu původně indeterminovanému nemohlo ovšem vést ke vzniku vidové dvojice starého typu, vybudované na kmenech determinovaných pomocí sufixů (‑ne- : ‑aje- apod.). Vznikly tím opozice dokonavosti/nedokonavosti nového typu, typu předponového.
III. Tento nový stav již známe z doby historické – ze staršího období staré češtiny: systém kmenů uvedené čeledi je zde již symetričtější v tom směru, že stč. stavové imperfektivum seděti zde již má předponový protějšek perfektivní poseděti (srov. poseďte málo mlčiece, uslyšíte divóv mnoho viece HradProk 13b) i předponový protějšek tranzitivní vyseděti (srov. nikdy z vajec svých nemohl ptáčat vyvésti a vyseděti GestaB 116b). Produktivnost nového prostředku dotváření opozice dokonavosti/nedokonavosti, tj. předpony, je ovšem důsledkem vidové deprefixace (posadí : posázie → posadí : sadí apod.). Proto centrální vidové dvojice tohoto systému mají v té době již také podobu sadí : posadí (T) a sadí sě : posadí sě (IT). Srov. T: proti… tvým dětem, ježto sadíš podle sebe UmučRoud 752 (ipf.) – posadiž ji (matku) na stolici u svého otce na pravici Vít 41b (pf.); IT: aby každý sadil sě na posledním miestě HusPost 166b (ipf.) – zástup… na zemi se posadil WaldhPost 94 (pf.). Opozice tranzitivnosti/intranzitivnosti typu posadí : posadí sě je ovšem ve srovnání se starším typem příponovým posadí : sědne mnohem homogennější, její členy mají více společných rysů po stránce formální, a proto se stává opozicí centrální (1.41); tím je dána tendence k tomu, aby se nereflexívní, původní podoby intranzitivní (sědne pf., sědá ipf.) posunuly k periférii systému a zaměřily se na vyjadřování významů sekundárních, speciálnějších (1.421‚viz šipky na našem dynamickém prostorovém modelu III). Starší stadium staré češtiny tedy charakterizuje rozvoj asymetrických opozicí vedle starších opozicí symetrických, příponových:
