dalo z tisíce pokusných osob 160 osob odpověď nit, 158 špendlík, 152 ostrý, 135 šít, 53 ocel,… 1 zlomený, 1 krejčí). Ve vývoji slovní zásoby se dynamická síla takových asociačních spojů projevuje především tím, že při vzniku nových výrazů pro obsahy vědomí se uplatňují staré výrazy pojmů a zobecněných představ takto asociovaných s oněmi nově pojmenovanými obsahy a častěji se na takový obsah přenáší ten starý výraz, který je svým starým obsahem těsněji asociován k onomu obsahu nově pojmenovanému; např. frekventovanější je posun od pojmenování daného nástroje k pojmenování jiného předmětu tvarem podobného (jehla ‚drobný nástroj k šití‘ → jehla ‚jehlice, ozdobný špendlík‘, srov. vytáhnout z klobouku jehlu Šimáček/PS) než posun k označování činnosti oním nástrojem konané (jehla ‚šití‘, srov. netěšila ji jehla ani domácí práce Krásnohorská/PS). Asociační vztah nejméně pevný, a tedy nejméně frekventovaný, je ovšem překvapivý, a proto se uplatňuje při sémantickém tvoření lexikálních jednotek expresívních (2.221): v tom smyslu je zákonité, že např. pojmenování nástroje se stává humornou přezdívkou jeho uživatele, osoby, která tímto nástrojem pracuje (jehlička ‚malá jehla‘ → jehlička ‚krejčí‘, srov. tys jí (krve) vylil, ty jehličko! Jirásek/PS). A tak lze říci, že asociační vztahy jsou důležitým faktorem dotváření lexikálně sémantických opozicí (4.123, srov. I. NĚMEC 1968, s. 112) a že lexikologie má účinné metody ke zkoumání jejich soudobého stavu. Větším problémem je jejich studium v minulých etapách lexikálního vývoje, protože nelze počítat s tím, že jednotlivé asociační vztahy měly i dříve totéž místo v pořadí těsnosti a frekvence, jaké mají dnes. Jistá jazyková fakta naopak nasvědčují tomu, že těsnost a frekvence takovýchto asociačních vztahů byla dříve jiná. Např., jak se zdá, vztah mezi nástrojem a jeho uživatelem byl ještě v době staročeské natolik těsný a frekventovaný, že pojmenování pracovníka názvem předmětu, kterým se zabývá, nemuselo mít ještě nutně charakter expresíva: viz např. stč. pojmenování ohřevného zařízení i topiče, který v něm topí, týmž slovem niestějka (srov. niestějky… zrušeny budú a nečisty budú BiblCard Lv 11,35 var. peci BiblPraž – my sme kněžie a niestějka jest chlap; my sme zákona potvrzeného, ono beghard ŠtítBes 199). Při studiu takovýchto významových vztahů (posunů) v minulých jazykových stadiích lexikologie ovšem nemůže aplikovat metodu asociačních testů; musí se opírat o statistické rozbory lexikálních opozicí významových (v rámci subsystémů polysémních, 4.31) a lexikálních opozicí významově‑formálních (v rámci subsystémů slovotvorných, 4.32); vedle těchto vnitrosystémových