[417]číslo strany tiskuV nář. slc. je místy š- m. s-: šem, ši, šme Duš. bezpř. 373 sl. - O sg. 1. -ch pl. 1. -chmy místo pomocného jsem, jame v. v § 229; podle toho zdá se, že vzniklo i dial. hmy m. smy BartD. 1, 131 (prus.-slez.).
224. Záporné nejsem atd. Tu -j- zpravidla zachováno, na př. neyſem smúcen ŽKlem. 118, 60, neyſem zapomanul ŽWittb. 168, 83, neyfy pomohl ŽKap. 88, 44, negſu Túl. 92ᵇ, neyſu zemdlely ŽWittb. 17, 37, neyſuu Pass. 4 atd., nejsem, nejsi, nejsme, nejste, nejsou Us.; i v usu obecném tak proti kladnému sem, sme atd.
Za nej- bývá, v době přehlásky aj-ej, zvratnou analogií naj-; na př. nayſem žádostiv Háj. 73ᵃ, nayſy t. Hrub. 272ᵇ, nayſla GestM. 39ᵃ, které (ženy) nayſſu po porodu vyčištěny Chir. 326ᵇ, nayſau Háj. 156ᵃ. Srov. I. str. 137.
V nářečích mění se nej- v néj-: néjsu, néjsi, néjzme, néjste, néjsú BartD. 1, 26 (zlin.), t. 80 (rožn.) a j.; - v né-: nésem t. 2, 220 (třeb.), nési t. 150 (slavk.), nésu, nézme, néste t. 33 (holeš.), nésô t. 83 (olom.) a j., nésu Btch. 252 (dol.-beč.); doklad toho z doby starší: neſſu zákonníci t. j. nésú non sunt Mill. 51ᵇ; - v nŷj-: nŷjsu, nŷjseš, nŷjsme, nŷjste, nŷjsou BartD. 275 (jemn.); - v. ný-; nýsu, nýso t. 92 (nezam.); - ňej- (psané něj-): nějsem, nějsi, nějzmy, nějstě, nějsú t. 1, 91 (stjick.), nějsem, nějśće atd. t. 132 (laš.); - ňéj-: ňéjsú t. 1, 91 (stjick.); - slc. ňé- (psané nie-): niesom, niesi, niesme, nieste, niesu Hatt. slc. 143; - ňe- (psané ně-) nejspíše zkrácením z ňé- vzniklého z ňej-, nej-: něsem, něsi atd. BartD. 1, 91 (stjick.), něsem, něsy, něsmy, něśće, ňesu t. 132 (laš.); - ňo- z ňe-, srov. I. str. 149 sl.: ňosem, ňosi, ňosmy, ňośćo, ňosu BartD. 1, 137 (sev.-opav.).
Zvláštním způsobem vyvinul se tvar sing. 3. nenie zúž. není: z býv. *ne-je(st) bylo náležité *nie (srov. I. str. 555), shodné se stsl. nê-; k tomu pak přidáno opět ne-, analogií podle ne-jsem, ne-jsi atd., srov. Štrekelj v Jag. Arch. 11, 464; nebyla to opakovaná negace, nýbrž jen slabika nemechanicky nově přidaná, a proto význam nezměněn. Na př. gdež přívuzných .. neny̆e Jid. 12, nenye non est ŽWittb. 6, 6, nenije to správné Štít. ř. 74ᵃ, nenije v ňem milosti božie t. 31ᵃ a j., nenyee non est Ol. Lev. 13, 21 atd., není Us.; zkrác. neni Beck. 1, 15, BartD. 1, 28 (záhor.) a j. - Za ne- bývá jednak né-, zdloužením: nénj Beck., néni Us. ob.; jednak nej-, podle nejsem atd., srov. I. str. 145 a 534: nebude a negnij ChelčSíť. 5ᵃ, to nic negni Rosa 307, negni Beck. 1, 273; né- dlužno předpokládati již pro dobu stč., a také nej- tu již mohlo bývati, třeba že není doloženo; z obého totiž vyvoditi lze stč. nýnie: nynye-ly tě lén slyšěti t j. nýnie-li AlxV. 1715 a j., ižádný nynye kto by sě rozpomanul Pror. 42ᵃ, toť ninie škodné NRada 745, žádnému ninie sličné t. 1576 a j.; nýne (t. j. nýnie) říkalo se v Žatecku a Litoměřicku (Nudožerský, při Aliquot psalmorum paraphrasis 1606); slovu, ješto nynij k pravdě podobno t. j. nýní GestM
![[417]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00419.jpg){kind=link}
