Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<393394395396397398399400401>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[397]číslo strany tisku7. praes. liú inf. líti atd., z býv. lьją inf. liti. O původu a příbuznosti obou těchto sloves v. při líti v § 103.

přěju, přieti, stsl. prêją, prijati z prьjati. Tvary a doklady v. v § předešlém.

směju sě, smieti sě, stsl. smêją sę, smijati sę ze smьjati sę. Praes. směju sě, směješ sě atd., impt. směj sě atd., impf. smějiech sě atd., aor. smiech sě-; v. v § předešlém. – Inf. smieti sě: radějí sě chcu s českú sedlkú ſmiethi DalH. 41, počěchu se druh druhu ſmyety DalC. 5, jemu sě budú ſmyeti ŽWittb. 51, 8, také sě nemohu ſmiety Krist. 75ᵃ, také sě nemohu zaſmyety ML. 89ᵃ, Alexander počě sě ſmijety Alxp. 80; zúž. smíti se: neb se smjti budete Hád. 107ᵇ, tomu se počal ſmijti Háj. 124ᵃ, smíť se Šemb. 33 (krkon.), BartD. 2, 10 (holeš.) a j., smít se t. 2, 3 (sazem.) a j., zkrác, smit se t. 99 (vyšk.), smit se t. 43 (kojet.); novotv. smáti se, smát se Us., smál se BartD. 2, 83 (olom.) atd. – Part. smál sě plur. smieli sě atd.: aby zaſmal sě Štít. ř. 101ᵇ, aby ſye ſmal Alb. 29ᵃ, Lazař nikda sě nezaſmal ML. 89ᵃ a Krist. 75ᵃ, všicci ſmyeli sú sě mně ŽWittb. 21, 8; (Erodes) poſmyel sě Koř. Luk. 23, 11, (Abram) zaſmíl ſe Comest. 27ᵇ, zaſmiela ſe Sara t. 28ᵃ, (já) jsem se zasmíla Pam. 3, 127, (Egyptští) ſe ſmali KabK. 33ᵇ; smál se, smáli se atd. Us., BartD. 2, 263 (žďár.) a j., sḿoł se t. 1, 130 (laš.) atd.; smiéł sa BartD. 1, 45 (břez.), nasmíl se i nasmál se Hod.-lit. 36, smíl Šemb. 16 (domažl.), t. 33 (krkon.), smíl se, smíla se chod. 34, vysmíl se chodHan. 184, proč se nezasmíli t. 49, smíł se BartD. 1, 53, (dol.); zkrác, smiał sa t. 1, 43 (hroz.), sḿał se t. 1, 130 (laš., vedle sḿoł), směł se t. (též), směł sa t. 134 (sev.-opav.), smil se t. 2, 200 (třeb.) a j.; – part. smáv sě, smievše sě atd., part. vysmán a subst. verb. smienie, smání v. v § předešlém.

zěju, zieti, stsl. zêją, zijati ze zьjati. V I. str. 23 přijat výklad zê- ze zi̯ā-; tomu nedůvěřuje Brugm. II, 1079, a zbývá tedy výklad, že také zde je -êj- z -ēi̯-. – praes. zěju, atd., zeju, zeješ Us., pes zeje Us. Jg.; d al. novotv. zaju v. v § předešlém. – Inf. zieti, záti Šaf. Jg., zať BartD. 1, 296 (val.). – Part. zějě atd.: adj. voli zející Jg., zejícím jícnem otevřené propasti MalýAmer. 4, 274; odchylka v tvaru i významu: (husité) když pokřtie děťátko ihned rozzijíc vložie v ústa jemu tělo božie Výb. 2, 243 (z poč. XV st.); – part. zál: zvěř zála Jg., źoł, źoła Lor. h.-ostr. 66; novotv. zel Rais mL. (častěji). – O příbuzném zinúti v. v § 117.

Třída šestá.

Vzor kupovati, kupuji.

Do třídy této patří slovesa, jejichžto kmen infinitivní má příponu kmenotvornou -ov-a, na př. kup-ov-a- v inf. kupovati. Kmen praesentní jest kup-u-jo-, kup-u-je-. Srov. § 30 č. 3, VI. a § 47 [= Lesk. III. 2. B].

X
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).