[337]číslo strany tisku-dúšěti, k dusiti. Praes. ten neduh jest nebezpečen a zaduſſe člověka LékB. 188ᵇ, kašel mne zadouší Koll. Jg.
háněti, k honiti. Praes. othanyes modlitvu mú ŽKlem. 87, 15 Impt. zahaniey Ben. 3. Reg. 8, 37. Part. Hektor jako vzteklý haniege a tiekaje Troj. 128ᵃ a j. Nč. zaháním, -háněti, -háněl; dial. odháňám BartD. 1, 250 (zlin.), odháňáme t. 2, 10 (holeš.), odháňať t., rozháňaja t. 1, 346 (lhot.), oháňáł t. 172 (mor.-slc.), zháňali t. 32 (pomor.), t. 343 (zlin.) atd.
-hášěti, k hasiti: uhášeti Us. Jg.
házěti, k hoditi. Praes. často sě nahazye Štít. uč. 7ᵇ. Part. sě przyhazalo Pass. 25, by sě hazieli t. 363. Nč. házím, házeti, házel atd. Dial. hazat BartD. 1, 7 (zlin.), házaja, házeja t. 2, 31 (holeš.), házał, házeł t., házali t. 1, 213 (val.) atd. V nářečích slc. -dz- m. -z-: hádzať slc., BartD. 1, 64 (val.). Jinde -ď- m. -z-: hádět BartD. 2, 208 (třeb.), t. 233 (kunšt.), t. 269 (jemn.), t. 1, 108 (záp.-mor.), part. háďél t. 2, 208 (třeb.); praes. pak je jako při hoditi: hádim, -iš pl. 3. hádijó t. Novotvary podle V. 2: praes. hážu, hážeš atd., pl. 3. hážú BartD. 1, 25 (zlin.) a 125 (val.), já ten chodníček kamením zahážu Suš. 361 a 290, hážeš t. 305, nadarmo hážeš prstenečkem t. 296, háže milá věncem t., hážú t. 474, impt. háž, hážće BartD. 1, 40 (hroz.), haž, nahaž Hod.-lit. 36, nahaž jim (slepičkám) pšeničky Suš. 162, hádžem Hatt. slc. 133; doklad z doby starší: (já) háži Drach. 104. A kontaminací je pak i part. hážené m. házený BartD. 2, 187 (tišň.).
-hlézěti, -hlízeti, ke hleděti. Praes. hlýzým Rosa 212, nahlýzým t., (rodiče) přehlýzegi Beck. 3, 95, prohlýzegi t. 3, 492. Inf. wyhlijzeti Rosa 484. Part. přehljzege Beck. 2, 528. Part. aby vrchnost prohlýzela t. 2, 466. Subst. verb. ohlýzenj t. 1, 109. Taktéž v nář. zábřežském: praes. vohlízí se, part. vohlízel se BartD. 2, 130. Za náležité zde -z- vyvinulo se časem odchylné -ž-: -hlížeti, -hlížím atd. Us., dohližet BartD. 2, 204 (třeb.).
-hrázěti, k hraditi. Odchylkou -ž- m. -z-: zahrážeti Jg., vyhrážám si BartD. 1, 156 (val.), ohražať t. 240 (laš.).
-hromážděti, k hromazditi. Inf. ti, jižto ſhromazdyety budú Pror. Isa 62, 9. Part. ač by kto jiné ſhromazdal šlechetnosti, bez pokory ztratil by všecky Štít. ř. 147ᵇ. Srov. hromazditi v § 139.
-hrúžěti, k hrúziti: pohroužeti Jg.; dial. vyhružané boty BartD. 2, 415 (val., = vymočené a vyschlé).
-cházěti, k choditi. Praes. nebezpečenstvie przychazije Štít. ř. 19ᵇ. Impt. neſchaziey s tohoto hradu Pass. 27. Inf. obchaziety Pass. 276; wchazijety Štít. ř. 80ᵃ. Sup. v. § 155, b). Part. obchaziegie Pass. 54, nedochaziegicz t. 510, obchaziegycze t. 591 Part. aby nevychazal Štít. uč. 124ᵇ, (radost) przychazala t. 18ᵃ, tělo vzcházalo Spor Výb. 1, 364, kak sú sě obchazieli Pass. 318, aby sě měščěné ſchaziely t. 46, aby przychazala pokušenie Štít. ř. 125ᵇ atd. Nč. -cházím, -cházeti, -cházel atd. Dial. tmy za[338]číslo strany tiskuchazagy,
![[337]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00339.jpg){kind=link}
![[338]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00340.jpg){kind=link}