[333]číslo strany tiskuzabíjám, -áš atd. pl. 3. zabíjajó, inf. zabíjať, part. zabíjaja, zabijał fem. zabíjała, zabíjané atd. Btch. 248. Příklady tomu z doby starší jsou: (já) poruczam OlMüllB. 618 (2), odpuſczamy našim vinovatým (v Otčenáši v témž rukopise, v němž jest i OlMüllB., vyps. Jos. Truhlář), (tmy) zachazagy Orl. 75ᵃ, kteříž tobě przekazagy t. 98ᵃ.
152. Imperativ. Sing. 2. 3. sázěj, ze staršího sáȥaj, na př. nerozlucai t. j. nerozlúčaj quod deus coniunxit, homo non separet GlossJag. 74; nezabigiey jich ŽKlem. 58, 12, neſchaziey s tohoto hradu Pass. 27; sklesnutím jotace -ej: tiem sě neſweliczey Krist. 107ᵃ, sázej Us. – Du. 1. sázějvě, -va, zde nedoloženo. – Du. 2. 3. sázějta, -ejta, ze staršího sáȥajta, na př. neztracieyta Pass. 100. – Plur. 1. sázějme, sázejme, -my ze staršího sáȥajme atd., na př. sázejme Us.; dial. -mè atd. jako v praes. indik. – Plur. 2. 3. sázějte, -ejte, ze staršího sáȥajte, na př. zabigieyte ŽWittb. 61, 4, druh družcě nezabigieyte Hrad. 119ᵃ, neſmuczeyte Štít. uč. 4ᵇ, neruſſeyte t. 26ᵇ atd., sázejte Us.; dial. -ťe atd. jako v praes. indik. – Slabika -ěj- (-ej-) je ze staršího -aj-, a toto z pův. -aji-, srov. § 18 č. 1, b). Její souhláska -j se někdy vynechává a zbylá samohláska bývá pak zdloužena, srov. I. str. 538; na př. hajé hajé, čerte mladé Suš. 410, kácé, kácéme, kácete BartD. 2, 31 (holeš.), kácéte t. 82 (olom.) a j. – V slc. a některých jiných nářečích východních je v koncovce -a- místo záp. -ě-, -e-; je téhož původu, jako v indik., srov. § 151. Na př. střílaj, střílajme, střílajte BartD. 1, 79 (val.); příklady toho z doby starší jsou: nepuſczay toho ſ pamyeczy ROtcP. 370, na cestu neodchazayte a do měst newchazeyte BiblJ, γ Mat. 10, 5, vespi (ztlučený alún) do vína, pak puſtayz to sobě do hrdla Chir. 169ᵇ, potom puſſtay krev t. 255ᵇ, to (víno a chléb) spolu myeſſay t. 255ᵃ, wonay k tomu t. 262ᵇ a j.
153. Imperfektum. Tvar delší byl by sázějiech atd., ze staršího sáȥajách atd., ale nemám pro něj jistého dokladu; příklad mi známý púščěti-púščějiech: měšťáci to město opuſſcziegiechu Lvov. 92ᵃ, je z doby velmi pozdní a bezpochyby novotvar podle praes., srov. § 26 č. 3. – Tvar kratší sáziech, -éch, -ích atd., ze staršího sazách stsl. saždaachъ, srov. § 26 č. 3 a stpol. wychadzasze (ŽPul.) Kal. 461. Na př. oblacziech ſie induebar ŽKlem. 34, 13, krajčí plášč kragieſſe Hrad. 113ᵇ, (sv. Václav) svú dušiu bohu poruczyeſſe DalC. 30, z nichžto (houslí) sladký hlas pochazyſſe GestU. 115, dva puziezſta (sic) fugarent t. j. púziesta ŽWittb. Deut. 30, pzieſta (sic) ŽGloss. tamt., wibigiechu mé ŽKlem. 119, 7, z niežto (propasti v pekle) dým a smrad vychazieše a odkavadžto také jedni lidé vzchazi(echu) a diábli jě opět v propast zasě vražiechu Hlah. vid. 2ᵃ atd. –
154. Aorist sázěch atd., ze staršího sáȥach, psl. sadjachъ. Na př. weczech Kruml. 482ᵃ, ſkonczye svój život Libušě DalC. 8, (Ježíš) šed svú modlitvu ſkonczie Hrad. 80ᵃ, bieše hrozná jeho (bohatcova) prácě an sě
![[333]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00335.jpg){kind=link}
