[327]číslo strany tiskupudiechu DalC. 93. Part. novotvaré jemal: přineste z ryb, ješto jste nynie giemali quos prendidistis EvZimn. Jan. 21, 10, již biechu zgemaly ceperant ŽWittb. 105, 46, zgemaly Štít. uč. 87ᵇ. Part. jmav: zegmaw je Ol. Deut. 21, 11; novotv. jemav: zgyemaw všěcky dcery královy Pror. Jer. 41, 10. Part. jmán: budete zegmany abducemini captivi Ol. Bar. 6, 1, (nalezli ženy své) zegmany captivas t. 1. Reg. 30, 3; novotv. jemán: tak zgemany jsúc Pulk. 115ᵃ, (sluhy) byly zgemany t. 41ᵇ. Zaniklo.
jhraju, jhráti nč. hra-, stsl. igrati, je patrně denominativum, ze subst. jьgra, stč. jhra, a patří tedy sem. Praes. jhraju, -ám atd.: já hram Kruml. 379ᵃ, hraſſ-li s ním Ol. Sir. 30, 9, co dobudeš to vše proyhras Hrad. 126ᵇ, an skáče a hrá Kladr. 1. Par. 15, 29 atd., hrám, hráš atd. Us. Impt. jhraj atd., nč. hrej atd. Us. Impf. tvaru delšího jhrajiech atd.: srdce jiej v těle hragieſe Kat. v. 1041, lvové s ním ghragyechu ML. 52ᵃ, hragiechu v húsle Ol. 2. Reg. 6, 5; tvar kratší jhrách atd.: slunce yhraſſe Leg.-Schwatz. 1. Aor. jhrach atd.: král s svými panici na mieč hra Apoll. 134ᵇ. Part. jhrajě: hragyucze DalC. 94; hral atd. Us. – Vedle toho vznikly a jsou v obyčeji také novotvary podle vz. V. 4: praes. hraju, hraješ atd. Us., hraje se v slova Rosa Jg., hraje BartD. 2, 263 (žďár.), pl. 3. ob. hrajou (v V. 1ᵃ bylo by hraj’); impt. hraj, hrajte Us. (v V. 1ᵃ přehlas. hrej atd.); part. hrál pl. hráli Us., prohrál, obehrála BartD. 1, 340 (zlin.), sedláky vobehrál chodHan. 19, dyž prohráli t. 53 (v V. 1ᵃ hral pl. hráli).
kúsati. Praes. kúsaju atd. Sg. 1. již to na mě věz, již ť (já) také kúsaji jako jiní psi Tkadl. 2, 1; 3. (zvěř) hryza a kuſa vše ŠtítOp. 70ᵇ hryze a kuſa ŠtítMus. 76ᵃ; pl. 3. kteříž kuſagí svými zuby HusPost. 7ᵇ. Impt. kúsaj nč. kousej atd. Us. Part kúsajě: jako zuby kuſagícz ŠtítMus. 74ᵃ, kuſagic ŠtítOp. 63ᵃ. – Později novotvaré praes. kouši ob. -u, -eš: vždy mne svými řečmi kaušete Br. Jg., pes kouše Us.
mietaju, mietati v. v § 178.
mizaju, mizati v. v § 156.
obědvaju, obědvati, ze subst. obêdъ, km. ob-ēdŭ-. Praes. obědvaju atd., obědvám atd. Us. Impt. obědvaj atd., obědvej atd. Us. Aor. obědvach: obiedwachu refecerunt Ol. Judith. 6, 20. Inf. obědvati: chtiece obiedwati Hrad. 136ᵃ, obědvati Us. Sup. obědvat: poďte obyedwat Krist. 110ᵇ. Part. obědval: aby obědval Br. NZák. 133ᵇ, aby obyedwaly Štít. uč. 125ᵇ, když obyedwaly ML. 77ᵃ, kteříž obědvali Br. Jg., obědval Us., zme poobědvali BartD. 1, 174 (val.) atd. Vedle toho je později také obědovati, oběduju, v. § 208 a srov. pol. obiedwać, obiadwać i -ować.
pálaju, pálati, stsl. palati ardere. Praes. pálaju atd.: žádost jako oheň pala Ol. Sir. 9, 9, Hlah. tamt., nynie sě zapalate EvOl. 158ᵃ, srdéčko pala a hoří exuritur Otc. 37ᵃ, moře ohněm pálá tekutým Ráj Jg. Impt. pálaj: zapalaite se Hlah. žalm 34, 26. Impf. pálách: ješto sě zapalaſte
![[327]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00329.jpg){kind=link}