[339]číslo strany tiskutu mšiu ApŠ. 28, ſkonczaw svú modlitvu Hrad. 80ᵃ, ſkoncziewſſy Pass. 203 a j. Subst. verb: o ſkonczyeny sv. Prokopa DalC. 66. Zaniklo.
kotáleti, kutáleti, při- atd. Jg.
krácěti, ke krátiti. Aor. života j’mu sě ukraczye Hrad. 143ᵃ. Zaniklo.
kráčěti, ke kročiti. Praes. ktož kraczije Štít. ř. 15ᵃ. Part. aby krokem kraczal t. 114ᵃ. Nč. kráčím, kráčeti, kráčel atd. Dial. kráčám BartD. 1, 8 (zlin.) a j., kráčať t. 79 (rožn.) a j. Novotv. podle V. 2: praes. kráču BartD. 1, 79 (rožn.).
krájěti, ke krojiti. Praes. kragies Hrad. 113ᵇ atd. Nč. krájím, krájeti, krájel atd. Dial. krájat BartD. 1, 15 (zlin.). Novotv. podle V. 2: praes. kráju, -eš pl. 3 krájú BartD. 1, 25 (zlin.), impt. ukraj, ukrajťe BartD. 1, 129 (laš.), a příklad tomu z doby starší v dial. AlchAnt.: zkrag jě tence 88ᵇ (tu jest i impt. chuow ſye 4ᵃ, v. § 148). Toto dial. kráju atd. je na pohled podle vz. V. 4, a proto vyvinuly se podle téhož vzoru novotvary další: inf. kráť BartD. 1, 83 (hran.), krať, krać, kroć t. 130 (laš.), part. krał fem. krała a kroł fem. kroła t.
krápěti, ke kropiti: pokrápěti Us.; dial. pokráṕá BartD. 1, 8 (zlin.).
kr̄ščěti, ke krstiti, stsl. krъštati Impf. svatý Jan krſczieſſe Mat. 36. Zaniklo.
krúcěti, ke krútiti: rozkrouceti a j. Jg.; dial. krúcám (prádlo) BartD. 1, 156 (val.).
krváceti Us., z krvot-, srov. subst. krvůtka Jg.
kúleti, ke kuliti, Us. Dial. kólať BartD. 2, 10 (holeš.), chłapi kúlajú t. 1, 161 (mor.-slc.). Novotv. podle vz. V. 2: praes. kúlu, -eš atd., jabučko po zemi sa kúle BartNPís. 90 (hroz.).
-kúšěti, ke -kusiti. Praes. (já) pokuſſieyu Pass. 417, pokuſſyemy t. 321 atd. Part. pokuſſal ŽWittb. 16, 3, ohňem si nás ſkuſſal ŽKlem. tamt., z čeho by bratřie pokuſſal Pass. 416, často toho pokuſſieli t. 468, kdež jsú pokuſſiely mne otci vaši ŽWittb. 94, 9, ſkuſſieli sú boha ŽKlem. 77, 18. Jiné tvary ještě v. v § 135. Nč. po-kouším, -koušeti, -koušel atd.; dial. zkušat BartD. 1, 55 (dol.).
lécěti, z lęk-; stsl. lęcati, lęčą illaqueare. Praes. diábel oſijdla leeczije Štít. ř. 19ᵇ, nepřietel leeczije osídla t. 20ᵇ, vy (čerti) lecete pekelné muky Hod. 87ᵇ, (diáblové) leczegy osídla Štít. uč. 107ᵇ, licegij na nedvědy Háj. herb. 299ᵇ, kteříž lécegj, stavějí osídla Br. Jer. 5, 26, na toho v bráně lécegj t. Isa. 29, 31. Part. tisknúc prostnějšie od jich pravdy, leczegycz jim chytré řeči Štít. uč. 79ᵃ. Part. tkaje pavúk sietky letzal Čtv. Rozb. 694, ze lstí, ješto jsú nepřietelé leczely Štít. uč. 89ᵃ; dlúho na otce lecel Háj. 156ᵃ. Novotv. podle V. 2: praes. léču, kto osídlo jiným lechze AlxH. 7, 23. Sloveso lécěti zaniká, na jeho místo vstupuje neporozuměním vzniklé líčiti: líčiti na ptáky atp. Us.
![[339]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00341.jpg){kind=link}