[340]číslo strany tiskulúčěti, 1. k lučiti iacere. Inf. židé pochopichu kamenie chtiec na ň luczety Krist. 79ᵇ. Part. lučejie proti městóm sudlicemi iactans Hlah. Sir. 46, 3. Zaniklo.
lúčěti, 2. k lúčiti separare. Impt. nerozlucai t. j. nerozlúčaj quod deus coniunxit homo non separet GlossJag. 74.
mácěti, z mak-, makati. Praes. když jej (kámen) omaczieš Rhas. Jg., (řězník) dobytčátko zmaczye Hrad. 135ᵃ, (řězník) bravy maczie t., lékař domace ſe kosti lebné Sal. 211. Inf. mnoho o božských věcech maceti RokycKl. 56ᵃ. Part. lékař macege na to nedomáci se lbi Sal. 210. Part. sú ji (hustou tmu) rukama maczeli Alxp. 109 Part. pomaczaw jeho (Jakuba) vece Izák EvOl. 116ᵇ. Zaniklo.
máčěti, k močiti. Praes. jenž ſmaċíe HusPost. 107ᵇ. Part. slzami ſmáčala jest nohy jeho BiblJ, γ Luk. 7, 47 atd. Nč. -máčím, -máčel atd. Dial. máčat BartD. 1, 25 (zlin.). Novotv. podle V. 2: praes. máču pl. 3. máčú t.
-mářěti, k mořiti Praes. jenž umarzie hladem družcě Hrad. 98ᵃ; dial. zmářám, zmářało BartD. 1, 156.
miešěti, k miesiti. Impt. myeſſey Chir. 31ᵇ; s -a-: myeſſay t. 27ᵇ, t. 124ᵃ, t. 255ᵃ. Impf. miešiechь miscebam Hlah. žalm 101, 10. Aor. (voj Dariův) sěm hi tam sě mieſſie AlxBM. 2, 19. Inf. kto chtěl víno mijſſeti (t. vodou) Pref. 6, ſmiſſeti Comest. 185ᵃ. Part. ty vody ſmijſſege Háj. herb. 309ᵃ. Part. (židé) siemě své miſſeli Comest. 198ᵇ. Dial. míšať BartD. 1, 79 (val.), všecko by sa zmíšalo t. 339 (val.); novotv. podle V. 2: praes. míšu t. 79 (val.), míšu pl. 3. míšú t. 25 (zlin.).
míjěti, z mi- minouti. Praes. mygie člověk pertransit ŽWittb. 38, 7. Inf. lodie mygieti budú t. 103, 26. Part. míjějě, adj. věci mygyegyczye Modl. 47ᵇ. Dial. impt. mijaj BartD. 2, 341 (laš.) atd.
mizěti, z mьg-, stsl. mizati, mizają nutare. Praes. dým jenž zmyzye Alb. 78ᵃ, člověk na životě mizye LékB. 176ᵃ, ta voda zmyzye t. 205ᵇ nebesa zmizegj Br. Isa. 51, 6. Impt. mizěj, odchyl. zmiz Us. Aor. čert ihned zmyze Mart. 58ᵃ. Part. zmizal diábel Adam. 200ᵃ, člověk zmyzal ROlC. 275ᵇ, nepokoj zmyzal jest LékB. 174ᵇ, zmizala Kladr. 1. Reg. 2, 33, děťátko zmyzalo ROlC. 277ᵃ Nč. praes. mizím pl. 3. mizejí, impt. odchyl. zmiz, part. mizel atd. Podobného významu a znění bylo stč. misati, o němž v. v § 172. Vlivem jeho měnilo se mize- v miza- a jest na př. praes. žíly často zmyzagy LékB. 179ᵇ, impf. mizach tabescebam Hlah. žalm 118, 158, aor. (Kristus) zmijza od jich očí Comest. 248ᵃ, zmiza Kladr. Judit 6, 21, subst. verb. znamenává sě zmyzanye na životě toho člověka LékB. 169ᵃ, od zmyzanye všeho těla t. 172ᵇ. Srov. také mzieti zde doleji.
-mlúvěti, k mluviti. Part. (Eva) da Adamovi przymluwiegiczy ſe slovy radnými Comest. 11ᵇ.
![[340]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00342.jpg){kind=link}