[334]číslo strany tiskutamo sěmo kaczye, života j’mu sě ukraczye t. 143ᵃ, wecye Pass. 310, wecyeſta t. 362 a 384, mistři weciechu t. 310, židé obiecziechu Hrad. 74ᵇ, odweczerziechu Pass. 365, ſmych walechu námi subsannaverunt nos ŽWittb. 79, 7. – Novotvar sázach atd., podle part. sázal, zde nedoložen, ale možná že býval, jako bylo pach a slyšach, srov. §§ 86 a 130.
155. Tvary jmenné.
a) Infinitiv sázěti ze staršího sáȥati, psl. sadjati. Na př. obecati t. j. oběcati polliceri Greg.; mygieti ŽWittb. 103, 26, pobygyety DalC. 10, obchaziety Pass. 276, prziekaziety t., nabiezeti Hrad. 76ᵃ, chtiec na ň luczety Krist. 79ᵇ, ſmiſſeti Comest. 185ᵃ atd., sázeti, sázet Us., káceť BartD. 2, 10 (holeš.) a j. V slc. a některých jiných nářečích východních je dílem nepřehlasované, dílem analogií opět uvedené -a-: vracať slc., sázat BartD. 1, 25 (val.), snášat t. 55 (dol.), zabijat t. 2, 99 (vyšk.) a j., jdi se do lesa věšati Suš. 118, nemožu pijať t. 522, bude-li večeřat t. 200 a j.; doklady tomu z doby starší jsou: ſtrzelati aby nesměl Perw. 14 (list. slez. ze XVI stol.), zvykli jsme práva rozmnazatt t. 13 též; ale nepatří sem doticati v ŽKlem. 84ᵇ, jež čísti jest dotýkati, nikoli dotýcati, znění -ca- bylo by tu psáno, cza). Strany -t, dial. -ť a také -ci atd. místo -ti viz § 31 č. 2 a 3.
b) Supinum sázat, psl. sadjatъ. Na př. vejdu k němu weczerzat Alb. 28ᵃ, (starosta) byl vyšel zabyyat mudrcóv babylonských Pror. Dan. 2, 14. Odchylkou -ět, -et, vlivem infinitivu: jdu pokuſiet jich HusPost. 116ᵃ, povede (vola) napagiet Koř. Luk. 13, 15, (Zuzana) chodila do sadu prochazet sě ŠtítMus. 29ᵇ, (Saba) přijide pokuſſet jeho Comest. 157ᵃ.
c) Participium -nt: sázějě, sázějúc-, ze staršího sáȥaja, sáȥajúc psl. sadjaję, sadjajątj-. Na př. rozmiſlaia t. j. rozmýšlaja pertractans Greg. ozuzaiæ t. j. osúźajě examinans tamt.; porucziegie Pass. 557, wznaſſiegie t. 298, aby kleciegie nezablúdil Koř. Žid. 12, 13, klaniege sě jeho tělu NRada 64, pobiezege Ben. 1. Reg. 17, 16, (Eva) da Adamovi a snad przimluwiegiczy ſe Comest. 11ᵇ, wznaſſiegycz Pass. 402, leczegycz chytré řeči t. j. lécejíc Štít. uč. 79ᵇ, porucziegucze Hrad. 8ᵇ, ſtawiegiuce ŽKlem. 117, 22, ſtawyegicze ŽPod. tamt. atd., sázeje, sázejíc- Us.; káceja BartD. 2, 31 (holeš.). V slc. a některých jiných nářečích východních je dílem nepřehlasované, dílem analogií opět uvedené -a-: vracajúc slc., střílaja BartD. 1, 79 (rožn.), rozháňaja t. 346 (lhot.) atd.; příklad tomu z doby starší: wchazagycze v duom pozdravujte BiblJ, γ Mat. 10, 12. – Chybně sázě, sázíc-, podle III. 2 a IV: przichazicze ke křtu EvOl. 209ᵇ, rozdělili rúcho jeho puſſczicze losy t. 255ᵃ, (Ježíš) viděl dva bratry puſſczicze siet do mořě t. 307ᵃ ſpauzýce se Beck. 1, 469, ſtřjlicých BílD. 102, nabjzýce Seel. 111 a j., nedopauſſtě je (české jméno) překrucovati Květy 1834, 65 atd.
d) Participium -mъ, v č. nedoloženo.
![[334]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00336.jpg){kind=link}