[294]číslo strany tiskubory šumí po skalinách Pís.; novotv. pl. 3. šumějí, part. šumějící Ztrac. Ráj. Jg.
tču, tčieti, z tъk-; za tč- bývá č-. Praes. tču atd.: na púšti, ješto dotczy Saracenuov contigua est Otc. 286ᵃ, duotczij OtcB. (na místě stejném), ta krajina dotczy té púště Otc. 299ᵇ, komu tčie vzhóru ramena Postavy (Výb. 1, 960). Impf. tčiech: kopie tčieſe (omylem za lat. hastam fixam in terra) Kladr. 1. Reg. 26, 7, v sv. Jana húni šípi tczyechu DalC. 34. Part. tčě atd.: kopie tczziecze v zemi hastam fixam Ol. 1. Reg. 26, 7. Part. tčal pl. tčěli: v hrdle ċála tobě prosba tvá HusPost. 180ᵇ, dvě ratolístky jako dva praporečky ven vynikaly a čály Varvaž. 273ᵇ; dokud neuzři v jeho rukú jiezvy a šměti prstem v to miesto, ježto hřebové tczali, dotad neuvěři Krist. 110ᵃ. – Zaniklo.
těžu, těžěti, stsl. tęžati opus facere. Praes. těžu atd.: ktož kupečsky tyezye, povinni jsú atd. Štít. uč. 85ᵇ. Inf. těžěti: aby jim (dětem) mohl ztravicě utiezieti Hrad. 124ᵃ, chtě utieziety ztravy t. 135ᵃ, utyezety zisku Štít. uč. 151ᵃ, lépe jest těžeti maudrostí než těžeti stříbrem Br. Jg.; dial. těžati Koz. 398. Part. těžal pl. těžěli: ktoby dal k tomu svú rolí, aby jí tyezal Štít. uč. 85ᵃ, tiezal jimi (hřivnami) operatus est Koř. Mat. 25, 16, tieżal jest Kladr. tamt. atd.; (služebník hřivnami) těžel Br. Mat. 25, 16. Part. těžán, zde nedoloženo; těžěn, adj. těžéný: s obú stranú sú země tiezene Mand. 15ᵇ, netiezenu zemí t. 16ᵇ. Subst. verb. těžěnie: vše tyezenye ohňem polí AlxV. 2298, tyezenie negotium Prešp. 1299. Změněno v nč. těžiti s významem = dobývati atp.
tišču, tiščěti, stsl. tištati premere praes. tištą, z tisk-; -šč- se mění v -šť-. Praes. tišču atd.: (bojovníci) se ke zdi tyftye AlxV. 2038 (rým: z mraveniště). Impf. tiščiech: když ſie tyſſcieſſe srdce mé ŽKlem. 60, 3, jenž na Hektora tiſſtiſſe Troj. 119ᵇ, (vévoda) k druhému tiſſtiſſe t. 121ᵃ, (Trojští) tiſſtichu na Řeky t. 65ᵃ, Řekové na Trojanské tiſſtichu t. 174ᵇ. Aor. tiščěch: král tiſſtie na Hektora Troj. 113ᵇ, Ajax tiſſtie na Hektora t. 122ᵇ a j. Part. tiščě, tiščiec-: když juž mní kto, by byl ziščě, všakž ho strach bude odtyſſchzie AlbBM. 5, 27. Zaniklo.
tkvím, tkvíti, jenom v nč. knižné; přejato z polštiny: tkwić = wetkanym być, part. tkwił a tkwial Linde V. 674ᵇ.
trṕu, trpěti, stsl. trъpêti. Tvary slovesa tohoto a doklady v. v §§ 126 až 131. Vedle part. trpěn a subst. verb. trpěnie bývá častěji -pe-: trpen Us., utrpenie mého ŽKlem. 15, 5, utirpenye mé ŽWittb. 70, 5, w utrpeny JeronMus. 18, oděnie vaše jest trpenye t. 17, trpenye veliké t. 48 a j., utrpení Us.; slov těchto nelze odvozovati od trnúti z *tьrp-nąti, je tu tedy -pe- místo -pě- sklesnutím jotace, častým po retnicích, srov. I. str. 199 až 201.
tryšču, tryščěti, z trysk-, asi = páchati. Part. tryščal pl. tryščěli: což sě jest triſczalo Hrad. 60ᵃ, to jste vše tryſczieli t. 52ᵃ; tryščav pl. tryščěvše: vše jiné zlé triſcziewſſe Hrad. 60ᵃ. Zaniklo.
![[294]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00296.jpg){kind=link}