[295]číslo strany tiskutržu, tržěti, z tъrg-, odkudž i trhnúti atd. Praes. tržu atd.: jež (žádost) ho trzy Štít. uč. 60ᵇ, když ho (člověka) trzy mysl po rozkošné chuti t. 100ᵇ, jež (snažnost) mysl trzij t. 122ᵃ, milosti hnutie k nim (nepřátelům) netrzy nás t. 26ᵃ, těm jichž mysl trzye rozličné žádosti dobré t. 122ᵇ, v žádostech, ješto trzzie mysl člověčí ŠtítMus. 70ᵃ atd. Inf. tržěti: kdy tebe těch věcí nebude trzzety žádost Štít. ř. 244ᵃ, stud bude trzeti člověka v mysli ŠtítMus. 81ᵇ. Part. tržal pl. tržěli: by k tomu svá libost netrzala Štít. uč. 90ᵇ, aby nás trzalo to dobré t. 106ᵇ atd. – Totéž tržěti ve významu = táhnouti, jíti: druhý s pospěchem po pannu trže (aor.) Trist. 116, (Přemysl a jeho druzi) ku Prazě trzyechu Pulk. 131ᵇ. – Zaniklo; dial. inf. tržeć, part. tržił, tržela Lor. h.-ostrav. 59 je tržiti.
tšču, tščieti, stsl. tъštati urgere, z tъsk-; tščieti sě stsl. tъštati sę appetere, studere. Part. tščal pl. tščěli: ž’ sem sě jinam ne tſchzala LMar. 76. Zaniklo.
věděti, stsl. vêdêti. Praes. viem atd. viz v časování kmenů bezpříznakých v § 210 sl. Impt. věz atd. viz tamt. Impf. vědiech atd.: jeho newiediech ignorabam ŽKlem. 34, 11, ŽWittb. tamt. Aor. věděch atd.: kněz powiedhie DalH. 31. V EvTřeb. čte se: odpowie jemu Ježíš i vece respondit Jan. 13, 7, t. 13, 8, odpowiechu jim panoše t. 7, 46; t. j. novotvar věch atd.: bylo praes. umieni, umieš atd. a k tomu aor. uměch, a podle toho také k viem, vieš atd. utvořeno věch. Srov. stejný novotvar stsl. povêchъ pl. 3. povêšę Mikl. Lex a Gramm. 3² 114. – Inf. věděti atd.: powiedyety svD. 81, mohla-li bych wiedieti Kat. v. 555 atd., věděti, vědět Us., vědět BartD. 2, 6 (kroměř.) atd.; zdlouženě: wypowiediti t. j. -íti KolČČ 402ᵃ (1566), odpowědjti Br. Dan. 3, 16, powědjti BílC. 56 a j., vypovědíti Pal. 3, 2, 371, povědíti TomP. 1, 121, povědít Us. místy, půvědít BartD. 2, 180 (tišň.) atd., vědit z -ít t. 200 (třeb.) atd. V DalJ. je také inf. viesti: sluší tobě viesti 23; nikoli tvar skutečný, nýbrž mylná konjektura vydavatelova. Také v Dobr. Gesch.² 99 praví se, že místo zvěděti bylo »ehedem auch zwěſli«, ovšem taktéž mylně. – Part. věda podle tř. I., stsl. vêdy atd.: wieda PilC., newiedu(ce) svD. 4, to powieda dobrým budeš proponens Koř. 1. Tim. 4, 6, Malchus nevědieše co jim odpowieda Pass. 367, odpowiedauce ČernHeřm. 243; slabika kořenná zdloužena: wijeda co j’ to Štít. ř. 129ᵇ, spasitel wijeda, že atd. t. 114ᵃ; věda, vědouc- Us., pověda atd. Jg.; novotv. vědě: písař má opatren býti wyedye koho psáti ODub. 63 (sotva adverb.), neviedíece HusPost. 7ᵃ, dovědíce se Beck. 1, 130, napovědě Květy 1834, 127; novotv. -ějic: připovědějíc Slav. 17; novotv. věza, pověza v hanáčtině sev.-záp. (podle pís. rozpr. p. Al. Lisického). – Part. vědom podle tř. I. stč. i nč., stsl. vědomъ. – Part. věděl atd.: wiediel ŽKlem. 39, 10, Hrad. 75ᵃ, powiedyel Pass. 356 atd.; věďal. wiedial Kladr. Mark. 9, 29, powydial (sic) Hrad. 122ᵇ (část pozdější), odpowiediala Kladr. 1. Reg. 19, 17; nč. věděl Us., pověděł BartD. 2, 32 (holeš.) a j.; zdlouž.: věďéł, věďéła
![[295]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00297.jpg){kind=link}