[298]číslo strany tiskuMat. 11, 3 atd.; viďal. aby wydal ut videat ŽKap. 52, 3, což bieše wydyal AlxV. 918, abych hřiecha nenawydal Modl. 8ᵃ, widial Hug. 97, Lobk. 43ᵃ, t. 55ᵃ a j., newidial KabK. 7ᵃ, jakž by ſe widialo KolČČ. 146ᵃ (1551), widiali sme Lobk. 41ᵃ; nč. viděl Us., viděł BartD. 1, 82 (hran.) a j.; zdlouž. -iel: by wydijela Štít. ř. 124ᵇ, viďéł BartD. 1, 10 a 23 (zlin.) a j. – Part. viděv: widyew PilD., viděv atd. Us. spis. – Part. viděn, -ien, -ín: viděn Us., vidíen jest HusPost. 64ᵃ, widijen Ben. 3. Reg. 6, 18, widijeno t. 4. Esdr. 6, 2, Hrub. 175ᵇ, widijn Háj. 52ᵇ, jsú widijni t. 199ᵃ, widjn Rosa 170 atd.; adj. -ěný: proměnú newidyenŭ svD. 98; subst. verb. -ěnie: z nenawidienie ŽGloss. 58, 13, po widyeny̆ svD. 92, k widienyu ŽKlem. 105, 5 atd., vidění Us.
višu, 2. visíš, visěti, stsl. visêti pendēre. Part.: visěl: jenž s’ wyſyel na kříži Modl. 52ᵃ, wyſſel si s lotrem t. 62ᵃ; visal: (Jidáš) wizzal ApŠ. 48, jenž na kříži wyſal Modl. 132ᵃ, (osudí) aby viſalo Ol. Ezech. 15, 3; (meč) wiſal Ben. 2. Reg. 18, 9, wiſali gſú t. Jos. 10, 26, křížkové wiſeli t. 3. Reg. 7, 29, wiſal Háj. 455ᵇ, wiſala t. 191ᵃ, wiſalo t. 75ᵃ, wiſal VelKal. 175; šaty visały Blah. 274 (zavrhuje); visel Us.
vrču, vrčěti, stsl. vrъčati sonum edere. Praes. vrču atd.: ano jedni diábli řevú, wrczye Pass. 646, (jeptišky) na sě wrczye GlossA, (vložka mezi 1. 109 a 110), jedni vyjí, druzí wrčie Baw. 7ᵃ. Part. vrčě atd.: (židé) wrcziece Nikod. 23ᵇ, adj. wrcziczieho tumultuantem. Subst. verb. vrčěnie: (lev) mdlým wrċením svú strast pravi Baw. 68 atd. Nč. vrčím, vrčeti atd.
vrcu, vrtěti, stsl. vrъtêti circumagere. Praes. vrcu atd.: Vavřinče, czo rzyeczy y ſyem y tam wrtyſſ? PassKlem 171ᵃ, wrtyſſ Pass. 429, pochybenie nemalé u mém ſye srdci wrti Kruml. 416ᵇ, co mezi vámi powyeſt wrtyte řkúce EvOl. 110ᵃ. Impt. vrť atd.: wrte sě m vrťte vacillate Pror. Isa. 29, 9. Impt. vrtiech: vězňové se sem i tam wrtyechu Baw. 281. Part. vrtě atd.: mnich často ſie wrtie i sem i tam migrans Otc. 367ᵃ, wrtie očima t. 424ᵇ, (stojíš) wrtie očima na vše strany Kruml. 385ᵇ. Part. vrtěl Us.; vrťal: když ſe wrtial sem i tam Ben. 3. Reg. 18, 45. Nč. vrtím, vrtěti atd.
*vřu, vřieti, stsl. vьrêti fervere, přešlo do tř. I. 6, v. v § 96.
vzňu, vznieti v. zvňu, zvnieti.
zřu, zřieti, stsl. zьrêti spectare; za zř- bývá zdř-, srov. I. str. 408. Praes. zřu atd.: uzrſiu nebesa ŽKlem. 5, 5, vzrzyu t. 153ᵃ, uzrzie mnozí t. 39, 4; uzdřím podkrk. 51, vzdřj BílA. 16, vzdřjme t. 33, neuzdrzijte mne ChelčP. 123ᵇ. Impt. zři atd.: wzezrſi ŽKlem. 21, 10; tu uzrz, kto druha přemóže t. j. uzř PassKlem. 55ᵇ; zrzyete AlxV. 695 atd.; pozdři BartD. 1, 65 (val.). Impf. zřiech: ač (ty) uzrzieſſe zlodějě si videbas ŽWittb. 49, 18. Aor. zřěch: (král) wezrsie na hvězdy PilC. Inf. zřieti atd.: predſr&i t. j., prědzrieti praelibare Greg., oblak lehko jest zrzijety Štít. ř. 170ᵃ atd.; pozdřít chod. 46. pozdřić BartD. 1, 110 (laš.) atd. Part. zřě atd.: zrſiece ŽKlem. Ezech 14 atd.; v-oča-zdřa BartD. 1, 110 (laš., srov. v-ůči-hledě Us.).
![[298]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00300.jpg){kind=link}