[296]číslo strany tiskuBartD. 1, 80 (rožn.) a j., věďuł (z -ił a toto z -íł, -éł) fem. věděła t. 131 (laš.). – Part. věděv: to král wzwiedyew Pass. 354, wzwiedewſſeePilC. atd; zwiediaw Háj. 22ᵇ, zwiediawſſe t. 461; nč. věděv atd. Us. spis. – Part. věděn zdlouž. -ien, -ín: kdež mnoho zvěřě wiedyeno PilB., to móž býti propowyedyeno Alb. 32ᵇ, má zapowyedyena býti Štít. uč. 87ᵃ, druhé dvé powyedijeno Štít. ř. 34ᵇ, škody mají býti opowyedyeny ODub. 16, jest pouiedyno Ol. Num. 31, 14, powiedijno Ben. 4. Reg. 12, 8, zapowiedijeny jsú (věci) t. Jos. 6, 18, przedpowiedijn ChelčP. 137ᵇ, bude-li pravda powiedijna t. 100ᵃ, powiedijny t. 106ᵇ, Antenor byl wypowiedien Troj. 210ᵃ, powiedijno Háj. 37ᵇ, powiedjno KolČČ. 70ᵇ (1554), zapovědíno Br. Jg., kteréž (věcí) jsou powědjny VesB. 177ᵃ, zapověděno TomP. 281, pověděno, -díno Us., pûvědínû BartD. 2, 180 (tišň.); v Koř. psáno: kto nevie, bude newieden ignorabitur 1. Kor. 14, 38, omylem m. -děn; adjekt. věděný, zapověděný atd.: abychom sě báli zlého zapowyedyeneho Modl. 141ᵇ, s dřeva zapowiedieneho ŠtítPař. t. 45ᵇ, zapouiedyenu věc Ol. Lev. 20, 21, jablka zapowiedyeneho GestBř. 66ᵃ, z dřeva zapowiedieneho Adam. 203ᵇ, zapověděného dřeva Hád. Jg., zapowěděných knih Rulík 33, pověděný Us., zapověděný Us. spis. (někdy). – Subst. verb. věděnie: wiedienye ŽKlem. 72, 11, neuedenie t. j. nevěděnie ignorantiam Greg., wypowěděnj obyvatelův Rulík 33 atd. – Vedle toho vyvíjí a šíří se v některých složeninách tvar part. -vězen, adj. -vězený, subst. verb. -vězení: pro vypovězení ŽerKat. 252, t. 266, aby válka opovězena byla Pal. 5, 2, 237, vypovězen t. 3, 2, 381 a Us., zapovězená jablka Us., zapovězené zboží Jg., povědzeny BartD. 1, 131 (laš.), vypovězenec Jg. vedle vypověděnec t. Jsou to tvary jakoby podle tř. IV., srov. raditi part. razen atp ; vedle inf. -věděti byl oblíben inf. zdloužený -vědíti, a ten trvám zněním svým vedl k domnění, že je to tř. IV. a že tedy má býti part. -vězen atd.
veľu, velełi stsl. velêti. Praes. veľu atd.: dědina, s nieř sě velys pohoniti Rožmb. 44. Mark weli kříž nési CisMn. 97ᵃ, hospodin wely ŽWittb. 28, 10, (mnichové) wele Hrad. 109ᵃ; novotv. podle III. 1. pl. 3. velejí: (kněžie) welegij ChelčP. 195ᵇ, ta slova mnoho welegi t. 29ᵇ, když starší tak welegij Háj. 307ᵃ a j. Aor. velech, welech Hrad. 126ᵇ. Part. vele atd.: welecz Hrad. 109ᵃ; novotv. veleje atd.: welege Háj. 415ᵇ, welegice t. 88ᵇ. Part. velel: milost jiej welela státi Hrad. 28ᵇ. Dochováno jen v usu spis.
věžu, 2. vězíš, vězěti, stsl. vęzêti prehendi. Praes. vězu atd.: panna wyezy (jest vězněna) Kat. v. 2625, vězím atd. Us. Part. vězě: hýbal se wieze na dubě Ben. 2. Reg. 18, 14, věze, vězíc- Us. Part. vězěl zde bez dokladů stč.; vězal: kdežto jsem já wiezal Pass. 393, (Daniel) ve lvovéj oboře wyezal Kat. v. 2684 a j.; nč. vězel atd. Part. vězěv, zde bez dokladů stč.; vězav: sv. Petr v okovách wiezaw Pass. 396, nč. vězev atd. Us. spis. Béře se také za transitivum: vězíme ho detinemus eum Br. Jg. atd., a k tomu významu pak nově přiděláno věziti. v pútech jej věziti Brikc. Jg.
![[296]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00298.jpg){kind=link}