[290]číslo strany tiskujá ve tmách ſezi Lit. Tob. 5, 12, sedím Us., jižto ſedie ŽKlem. Zach. 79 atd. Impt. sedi atd.: Němče, v svéj zemi ſedy DalC. 67, seď Us. Part. sedě: Sedie ŽKlem. 49, 20, ſedye Pass. 387, ſedyecy t. 419, ſedyece t. 411; ‘o adj. sediúcí a sedějící v. v § 35 č. 12. Part. seděl: ſediel ŽKlem. 9, 5, Hrad. 75ᵃ a j., ſedyel Pass. 409, t. 423, Pror. 65ᵃ, neſedyel Pror. 64ᵇ, tam sme ſedieli ŽKlem. 136, 1 atd.; seďal, ſedyal Hrad. 122ᵇ (část pozdější), Pror. 64ᵇ, t. 71ᵃ, Ol 3. Reg. 8, 20, neſedial Kladr. Mark. 11, 2, ſedial Háj. 76ᵇ atd.; seděl Us., seděł BartD. 1, 11 (zlin.) a j. – Part. seděn, subst. verb. seděnie: ſedienie sessio ŽGlos. 138, 2, ſedienye ŽWittb. tamt., truon toczyz ſedyenye králové ML. 29ᵃ, k ſedieny ad sedendum Ol. Ezech. 27, 20 atd., seděno, sedění Us. gramm. Za to bývá sezen, sezenie podle tř. IV: k súdu, který zasezen léta 1480 Tovač. 59, aby zasezeno bylo (v soudě) t. 34, před zasezením puohonuov t. 33, sezení, posezení Us., srovn. pol. siedzenie.
siṕu, 2. sipíš, sipěti. Praes. had sipi Hlah. předml. k Esdr.; part. (had) pusti sě na ň velmi zzipie Jid. 2, hadové sipěli Vel. Jg.; inf. sypieti sibilare Lact. 204ᵃ; subst. ſypienym hadovým Ol. Sap. 17, 9. Zaniká.
skřiṕu, skřipěti, skříp-, škř-. Praes. skřiṕu atd.: ta tvář ſkrzypy a ječí Mand. 87ᵃ, co ſſkrzipite zuby Nikod. 24ᵃ, nepřátelé ſſkrzjpj zuby Br. Jer. Pl. 2, 16 Impf. skřipiech: ſkrzypiechu zuby stridebant dentibus Koř. Skutk. 7, 54 a j. Inf. skřipěti: ſſkrzypieti Otc 427ᵃ a j. Part. skřipé: (kuoň Heliodora) ſſkrzipie zuby na zemi potlačil Kruml. 36ᵃ, zuby ſkrzypie Ben. 3. Reg. 21, 4, ſſkrzipiece zuby Nikod. 23ᵇ. Subst. verb. skřipěnie: ſkṙípieníe zubóm HusPost 23ᵃ.
slyšu, slyšěti, tvary tohoto slovesa a doklady v. v §§ 127 až 131.
smrzu, smrděti, stsl. smrъdêti foetere. Impt. smrď atd.: ſmrd Kladr. Zjev. 22. 11. Part. smrděl atd.: (Lazar) v hrobě ſmrdiel ChelčP. 235ᵃ; smrďal: (Lazar) ſmrdial by t. 168ᵇ. Nč. smrdím, smrděti atd.
snábzu, 2. snábdíš, snábděti, stsl. sъnabъdêti a tiabъdêti praes. -bъždą servare, custodire, imperfektivum (odchylky jako ſnabdym considerabo Ol. Deut. 32, 20 jsou řídké). Pro kmen je třeba předpokládati nějaké jméno, snad subst. *sъ-nar-bъda, srov. stsl. nabъdja m. nabъžda cura, vzniklé z koř. bъd-, který jest i ve bdieti stsl. bъdêti, v. v § 132; přimo z bъdêti předponami sъ-na- utvořeno bylo by sъnabъdêti č. snábděti perfektivum. – Praes. snábzu atd.: ſnabdim intendo MamA. 25ᵇ, ſnabdym Ol. Deut. 32, 20, ten ješto ť ſnaabdij tvé duše Štít. ř.186ᵇ, bóh vidí nepravosti a ſnabdi considerat Ol. Job. 11, 11, kto mú pokoru ſnabdi t. 17, 15. Impt. snábdi: snabdi řeči mé ausculta Hlah. Prov. 4, 20, snabdy investiga MamA. 27ᵃ, ſnabdi Alxp. 80. Part. snábdě: já tajně ſnabdie Otc. 340ᵃ. – Tvary praesentni jsou často podle III. 1.: praes. (hospodin) ne ſnabdie non considerat Ol. Job. 22, 14; impt. snabdiei Hlah. Sir. 28, 30, t. Job. 34, 16, Snabdiey toho Kruml. 48ᵃ, ſnabdiey cest jeho ŠtítPař. 104ᵇ, ſnabdyey ausculta Ol. Num. 23, 18, ſnabdiey investiga t. Job. 8, 8, ſnabdyeyte t. Job 34, 2 atd.;
![[290]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00292.jpg){kind=link}