Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<157158159160161162163164165>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[161]číslo strany tiskuRosa 84, (já) nemůžu Beck. 1, 547, můžu BílD. 363, ať můžu PísWaldšt. 8, můžu BílD. 363, můžau Seel. 38, já uteču Pís. z r. 1798 (Athen. VIII, 50), kde koláčův nepečau t., peču, pečou atd. Us. ob., Nejedlý Gr. 264, Kotsm. 6 (doudl.), nemůžu chodHan. 13, peču, možu, pečú, možú BartD. 1, 25 (val.), pečo, mužo, tɫučo t. 2, 218 (třeb.), sečou t. 1, 92 (kel.) atd. Jenom sg. 1. řku dial. řeku zůstalo bez této změny: já-řku Us., řku BartD. 1, 196 (zlin.), řeku t. (pomor.). V sing. 1. možem t. 1, 36 (borš.), môžem, pečiem atd. (slc.) je přejato z tvarův ostatních i kmenové -e, -ie. – Také se vyskytuje pl. 3. : (oni) sečí nevinné VšehJ. 120, toto račte věděti, ti lidé od svého předsevzetí že jsú nepřestali a jednají, jako můží, ustavičným psaním a poselstvím, a což sami nemohú zjednati, to ten z Vídně dorazí ArchČ. XI, 146 (list z r. 1511); jest sg. 2. tešeš, 3. teše atd. a k tomu pl. 3. teší, ustrojen tedy také k sg. 2. seč, můž, 3. seče, může atd. pl. 3. sečí, můží.

Imperativ.Sing. 2. 3. peci, rci, psl. pьci, rьci; na př. Strziezi custodi ŽGloss. 85, 2, Strziezy ŽWittb. tamt., bóh oſtrſiezi AdamKap. 13, rci duši méj ŽKlem. 34, 3, rzczy Pass. 2, rci Us. spis., zzy ledvie mé t. j. žzi ŽWittb. 25, 2, bóh-pomozi BartD. 1, 78 (rožn.) a j., peciž, pomoziž Us. spis.; pec: oblecz ſe v rúcho Ben. 2. Par. 18, 29, oblec ſe Háj. 10ᵇ, oblez obside civitatem Kladr. 2. Reg. 12, 28, pomoz mi Ben. Jos. 9, 3, wypřez voly Háj. 10ᵇ, košťál wywrz Háj. herb. 66ᵃ, zawrz je Br. Jer. 7, 29, pec (chléb) t. Ezech. 4, 12 atd., pec, pomoz Us. spis., a místy též ob., pomoc mně (m. pomoz) SborHoř. 71, pec, utec (v Král. Městci, sděl. Zubatý), zřez (m. střež) BartD. 1, 17 (zlin.). – Du. 1. pecěvě, -va, žádané podle stsl. pьcêvê (-va), nedochováno; za to bývalo pecvě, -va, ale také to zde nedoloženo. – Totéž platí o du. 2. 3. peěta, stsl. pьcêta; za to bývalo pecta: dva pomocníky odprzyſiezta Rožmb. 69, viečcě naše teczta vodami Pror. 59ᵃ. – Plur. 1. pecěm atd., stsl. pьcêmъ: wrrziem sě o ni (sukni) Hrad. 89ᵇ, rzczyem Štít. ř. 217ᵇ, rcyemy Krist. 11ᵇ, ržceme RokycKl. 65ᵇ, rcem, rceme Us.; pecme: vteczme Ben. 2. Reg. 15, 14, wrzme ɫosy Br. Jon. 1, 7, utecme t. Ex. 14, 23, pecme, pomozme Us. spis.; dial. -mè atd., jako v praes. indik. – Plur. 2. 3. rcěte: rrczyetez Hrad. 75ᵇ, rciete ŽKlem. 65, 2, rzczete Ben. Jos. 9, 1, rcete Us. spis., jmúce jeho vzzyete Pass. 374 t. j. užzěte; pecte: vteczte- Ben. 2. Reg. 19, 9, zaprzezte wuoz Ben. 4. Reg. 9, 21, oblecte ſe Háj. 17ᵇ, odwrzte (zlost) Br. Isa. 1, 16, pecte t. Ex. 16, 20, utecte t. Jer. 48, 6, otłucte listí t. Dan. 4, 11, wlectež jej t. Ezech. 33, 23, pecte, pomozte Us. spis. a místy též ob.: utecte SborHoř. 81; dial. -ťe atd., jako v praes. indik.

Místo náležitého -c-, -z-, vzniklého tu z -k-, -g- (srov. § 18 č. 1), bývá -č-, -ž-, podle praes. indik. peče-, móže- atd. Odchylka tato je dosvědčena doklady zřetelně psanými v době minulé: pomozz hospodine Štít.

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).