[164]číslo strany tiskustarší, zvláště pak jsou hojné v nářečích nynějších. Na př. jakož mocti budu List. z r. 1445 Jg., řícti, vrcti Blah. 267 (uvedeno tu jako Us. v Plzni a Klatovech), co řjct ráčí Lomn. Nauč. 46, moct nebo nemoct ČernZuz. 158, řícti ČernHeřm. 246, pomocti t. 257, wrcti t. 260, sobě pomocztj KolEE. 34ᵇ (1665), mocti, pécti, técti, tlaucti, wlécti, pýcti, týcti, wlýcti Rosa 194, a také tecſti, wlecſti, zatlaucſti t. 164 a pýcſti, týcſti, wlýcſti t. 194, řjcti mohu Froz. 5, mocti Beck. 1, 2, pomocti t. 37, přemocti t. 19, oblecti t. 66, odwrcti t. 361, roztlaucti t. 173, chce Luter se wztýcti t. 399, bude mocztj KolEE. 230ᵇ (1705), chce řjct BílA. 16, pécti BílD. 69, oblecti BílQ. 1, 24 a j., tlauct VesA. 208ᵃ, moct, pect, řjct, tlauct Nejedlý Gr. 223 (z Us. ob.), píct, říct, síct, utýct, pomoct atd. Us. ob., budeš-li moct chodHan. 216, mušim to řect t. 30, chceš hutect t. 174, tlouct t. 74, voblíct t. 382, pojď mi z vody pomocti Suš. 154, nebudu moct robit t. 119, moct, séct, téct, péct, tɫúct BartD. 1, 25 (zlin.), síct, vlíct, pýct t. 2, 180 (tišň.), pécť, técť, mocť t. 1, 37 (stráň.), pect, vlect, moct t. 226 (třeb.), sict, řict, tyct, pyct t. 200 (též) a j., slc. piecť, môcť atd.
Tudy vzniklé -ct bývá pak změněno v -st: di vypříst koně chodHan. 286 (stč. vypřieci), pomozt (t. j. -st) t. 35, t. 45, pesť, śisť, mosť, tɫust BartD. 1, 125 (laš.).
b) Supinum pec, stsl. peštь. Doklady sem patřící jsou: vyjda ſecz sěna CisMus. (inf. sieci), jdiž s tiem lecz LékB. 223ᵇ (inf. léci), nechodiec na posteli lecz Trist. 260, byl šel Laban ſtrzicz ovec Ol. Gen. 31, 19 (inf. stříci), svekr šel ovcí ſtrzicz t. 38, 13, gide Abſolon owecz ſtrzycz Comest. 144ᵇ.
c) Participium -nt: peka, pekúc-, psl. prky, pekątj-. Na př. rzka ŽKlem. 104, 11, rzkuvcz Pror. 5ᵃ, rzkuvcze t., nč. peka, pekouc, pekouce Us. Místy bývá -ča, -ža místo -ka, -ha, se souhláskou kmenovou jako je v praes. peču m. peku atd.: seča BartD. 1, 77 (val.), moža t. 78 (rožn.), pomuža t. 2, 92 (nezam.), nemuža t. 178 (brn.); z toho pak adverb.: sečaci t. 1, 77 (val.), možaci t. 78 (rožn.), srov. § 35 č. 3 a 11.
d) Participium -nъ, stsl. pekomъ; v č. nedoloženo
e) Participium -lъ: pekl, -a atd., psl. peklъ, -a atd. Na př. mohl svD. 20, mohlo to býti PilB. atd., pekl, pekla atd. Us., mohɫ, mohɫa, mohɫo BartD. I, 26 (zlin.), t. 78 (rožn.) a j.
-l v sing. masc. se mnohdy odsouvá, na př. rzek bóh ŽKlem. 37ᵃ, on jest rzek t. 32, 9, wiwrh národy a rozdělil zemiu eiecit t. 77, 54, v krásu jsi sě oblek ŽWittb. 103, 1, v krásu oblek s’ sě ŽKap. tamt. atd., já jsem pek, řek, moh atd. Us. ob., pek BartD. 2, 116 (letov.), řek, moh, tlók t. 119 (jev.) a j. Srov. § 39 č. 3.
Tvrdé ł, které tu býti má, udrželo se v některých nářečích, na př. mohɫ, mohɫa, mohɫo BartD. 1, 26 (zlin.), t. 78 (rožn.) a j. Z něho pak bývá t. zv. obalováním -u, na př. peku z pekɫ, lehu z lehɫ t. 1, 28 (záhor.),
![[164]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00166.jpg){kind=link}