[151]číslo strany tisku41 (kojet.) a j., třásť t. 1. 39 (súch.) a j., slc. triasť; tŕíst chod., Duš. jihoč. 2, 11, BarD. 2, 122 (zábř.), třist t. 107 (jev.) atd. – Part. třasa, třasúc-: trzaſa ſie Pass. 342, sě otrzaſa Krist. 107ᵃ, trzaſuci sě Pass. 336, trzaſuce ſie Ol. Sap. 17, 9 atd.; třesa se Trist. 122, trzieſucz ſie NRada 594; nč. třasa, třesa Us. spis.; – třásl, třiesli: sing. by sě trzaſzzl AlxH. 2, 1, inhed sem sě potrzaſl Pass. 463, země trſaſla ſie ŽKlem. 75, 9, ſie trzaſla ŽWittb. tamt., trſaſlo sě jest srdce ŽKlem. 118, 161; du. wztrſaſla ſta ſie rty má ŽKlem. Hab. 16; pl. masc. (lidé) sú ſye potrzyeſly Pror. 100ᵇ, jakž sě trzyeſly Kat. v. 13, trzyeſli ſe Ben. 4. Reg. 19, 26, fem. potrzyaſly sú sě kosti mé Pror. 71ᵇ, trzáſly ſe všecky věci Ben. 4. Esdr. 13, 3, neutr. bydlišče jich potrzyaſla ſye Pror. 98ᵃ, (kolena) jsú ſe trzáſla Ben. Job. 4, 4; odchyl.: trziſl ſe bratr EvOl. 44ᵇ, trzáſli ſe všickni Ben. 4. Esdr. 15, 29; nč. třásl, třásli Us.; třásyl sem se zlostí, votřísla sem se Hoš. č.-mor. 93; třos fem. třosɫa BartD. 1, 101 (laš.), triáséɫ t. 45 (břez.), trjásoɫ t. 43 (hroz.) atd.; třís, třísla chod., Šemb. 16 (domažl.), Duš. jihoč. 2, 11, BartD. 2,106 (letov.),třís t. 258 (žďár.), třisl t. 200 (třeb.) atd.; – třás, třiesši, stč. nedoloženo; nč. třás, třásši Us. spis.; – třesen, trsti potrzyeſſene arundinem quassatam Koř. Mat. 12, 20; nč. třesen Us., třasenej BartD. 2, 258 (žďár.); votřešené t. 218 (třeb. podle nešen-); – subst. verb. třesenie: trzieſenye ŽKlem. 105, 30, posědlo jest trzyeſenye licoměrníky Pror. 24ᵇ, třeseni Us.; potrzaſſenye hlavy ŽKap. 43, 15.
vazu, viezti, z vęz-. O přehlásce vaz, věz- srov. I. str. 111. – Praes. sg. 1. vazu, 2. vězeš; pl. 3. vazu: (lilie) ani dělají ani přadú ani wazu lilia.. neque nent EvSeitst. Mat. 6, 28; za to neporozuměním vazí: ani wazy EvVíd. tamt., (nepřátelé) vám teneta wazij, chovajte sě jich, to vám razi PulkLit. 124ᵇ (v předloze bylo vazú: razu). – Inf. viezti: vwieżti irretire SlovKlem. 16ᵇ. – Part. vaza, vazúc-: což matka božie svýma rukama šijíc a wazucz vydělala Krist. 28ᵃ; matka božie wazucz a šijíc domovité potřěby dobýváše t. 32ᵃ; – vězen: opona wiezena conopaeum Kladr. Judit 13, 19, v-wíezene zástěře in conopaeo t. 10, 19, abych pravil viezeným odpušťenie HusPost. 10ᵃ; odchyl, vazen: (omirál) ze lnu bielého wazeny Ol. Ex. 39, 2, věc ze lnu bielého wazenu retorta t. 36, 37, wazene rukavicě acu pieta SlovKlem. 27ᵇ, mázdřice wazena z žil Sal. 775, jesti ť (mázdřice) ſwazena z žil t. 774; – subst. verb. vězenie: wiezenye captivitas ŽKlem. 52, 7, (Soběslav uprchlého Belu) jal jest a v tom wyezeny do Uher poslal zasě (svázání, spoutání) Pulk. 123ᵃ, (vlasy) zwyezenym jdúce zasě Kat. v. 2372 (byvše při bičování svázány, spleteny), nč. vězení. – Zaniklo, až na subst. verb.
vezu, vézti. Aor. sil. sg. 2. 3. veze, véze; pl. 3. vezú, vézú: zatiem powezu pardusy AlxB. 5, 21, (Čechové) z Polsky sto vóz zvonóv wywezu jiných klenotóv przywezu DalC. 43, tu na vóz vloživše tělo svaté po cěstě sě powezu Pass. 355. – Part. vezl, dial. vézɫ BartD. 1, 8 (zlin.), vézla t. 348 (rožn.), vjézoɫ t. 43 (hroz.), véz t. 91 (stjick.); – vezen Us. spis.,
![[151]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00153.jpg){kind=link}
