[158]číslo strany tiskutepu, stsl. tepą inf. teti. Praes. tepu, tepeš atd.: (já) potepu ſe Ben. Súdc. 16, 20, že mě tepeſſ Mast. 387 proč mě tepeſ AnsOp. 3, jenž tě tepe t., lehčějie ť tepe dievčie ruka DalC. 4, až je potepemy DalC. 10, (ženy rúcho) piestem tepvv Štít. ř. 67ᵃ, nech tepú ſe Ben. 2. Reg. 2, 14, nč. tepu atd. Us. – Impt. tep atd. nč. Us. – Impf. tepiech atd.: (Protoslav) Trojanské tepiſſe Troj. 107ᵃ, mužie jě (dívky) tepyechu DalC. 15, netopýřové tepijchu rytieře v tvář Alxp. 88. – Aor. vražedlně se tepesta Troj. Jg. – Part. tepa: mniech ztepa všě kniežata DalC. 40, ani tepa ani rány dávaje ChelčP. 173ᵇ, tepvce AnsOp. 3, tepucz Troj. 106ᵇ, tepúcze v cymbaly Ben. 1. Par. 16, 42, tepauce Br. NZák. 155ᵇ, nč. tepa atd. Us. – Tvary inf jsou z tepati, tepám. V EvOl. 10ᵇ je také novotvar podle V. 2: part. tepicze jeho.
zabu, ziebsti, ze zęb-. O přehlásce zab-, zěb- srov. I. str. 112. Praes. sg. 1. zabu nedoloženo; 3. sg. zebe Us., dial. též zabe BartD. 1, 7 (zlin.), t. 2, 174 (brn.) a j., zabe mě Hoš. č.-mor. I, 78, t. II. 92 (přehláska zrušena podle part. zábl atd.); pl. 3. nohy mě zebou Us., m. zabou. Dial. ozíbe mne BartD. 1, 7 (zlin.), ozibe mne t. 83 (hran.) nepatří sem, je to iterativum ozíbám vzaté za durativum a opatřené novotvarými koncovkami -u, -eš atd. – Inf. ziebsti: zíbst chod., ŠembDial. 21 (stř.-česk.), Duš. jihoč. 2, 11, BartD. 2, 122 (zábř.) a j., zkrác. zibst t. 52 (přer.) a j.; s přehláskou zrušenou zábsti, zábst Us., zábst BartD. 2, 174 (brn.) a j.; ziabsť Hatt. slc. 115. – Part. zábl Us., záblo BartD. 2, 174 (brn.), zábło ḿa t. 1, 29 (pomor.), a vlivem tvarů přehlášených také zéblo t. 2, 174 (brn., vedle záblo), zíblo chod., Duš. jihoč. 2, 11, zíbɫo BartD. 2, 52 (přer.) a j., zkrác. ziblo t. 200 (třeb.) a j.
živu, žíti, psl. živą atd. Kořen pův. je gei̯-, = sl. ži-; z toho jsou některé tvary infinitivní; tvary jiné jsou z koř. ži-v-, rozšířeného příponou -v- Brugm. II, 881 a 883; ty zanikají časem a na jejich místo vstupují novotvary ustrojené ze ži- podle I. 7: nč. praes. žiji atd. – Praes. živu atd.: sg. 1. já tebe poziwu Koř. Fil. 1, 20; sg. 2. zlým uzywes toho Mast. 428, zlým vziues toho t. 377, poziweſs svého kvasu NRada 1370, masa nepozyueſs Ol. Deut. 12, 27, zlým toho zaživeš Lab. 19, 2; sg. 3. smrt zziwe jě t. j. zžive depascet ŽKlem. 48, 15, jeden jich (odpustkův) vzvwe Štít. uč. 147ᵃ, dobytek toho, co je dělal, neuzywe ŠtítMus. 31ᵇ, an přijem (věc odcizenou) i zywe (užívá jí) Rožmb. 142, on tu škodu (t. ukradenou věc) přijem i zywe ODub. 26, ať zase oziwe Mart. 30ᵃ, mrtvý neobžywe Ben. Job. 14, 14, tato práce od Vaší Milosti ochrany vžiwe Har. předml., nevžiwe síɫy své Br. Am. 2, 14; pl. 1. opět obžyweme Ben. 4. Esdr. 14, 35; pl. 2. tak své práce vziwete ŠtítMus. 31ᵇ; pl. 3. (poprávcové) i obilé vše wyziwu NRada 1268, ti někdy uziwu ŠtítOp. 379, lakomí ničehéhož nevžywú Ben. Job. 20 (nápis), ať ožiwau Br. Ezech 37, 9. Novotv. žiji atd.: mnohý zyge dědiny násilím držě NRada 1287, odměnu
![[158]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00160.jpg){kind=link}
