[171]číslo strany tisku(impt. k inf. příti, prý = suď) sám bůh (mylných těchto výkladů sbírka je u Kotta I, 107 a V, 1088); srov. Listy filol. 1883, 127 sl.; – sg. 2. sěžeš 3. sěže atd.: ty mi przyſezeís Troj. 21ᵇ, tehda odprzyſyeze sě ten Rožmb. 117, (Eneáš a Antenor) prziſiežeta Troj. 194ᵃ (praes. za aor.); – pl. 3 sahú: svědkové przyſahv na kříži ODub. 15. – Impt. sěz, sěž atd.: na tom prziſiez Pass. 345, prziſſiez mi t. 505, póvod przyſſyez Rožmb. 172, póvod poprzyſſyez sám t. 117, prziſiez Ol. Gen. 21, 23, prziſiezz mi t. 1. Reg. 30, 15 a 24, 22, przyſeż mi Comest. 31ᵃ, t. 32ᵇ a j., pṙíſez mi Kladr. 1. Reg. 24, 22, dva pomocníky odprzyſiezta Rožmb. 69, prziſieżte mi Ol. Jos. 2, 12 – Aor. sil. sg. 2. 3. sěže: když mu prziſieze, tehda sě s. Apolinariš pomodlil Pass. 345, král tu p’ſieze iuravit Koř. Mark. 6, 23, Josef przyſeze Comest. 50ᵃ, pústenník doſieze jednéj deščky Kat. v. 641, Tristram po svój meč sěže Trist. 221; saže: (Tristram) koně dosaže t. 357, kohož dosaže, inhed jeho přetěl t. 383; pl. 3. sahú nedoloženo; sěhú: ne tak brzo vesl doſyehu, až běchu blíže při břěhu AlxV. 575, odchylka pro rým; – aor. slabý sěžech atd.: doſyezech rúbka (šátku) Vít. 54ᵃ, zaprziſiezeſta oba sobě Ol. Gen. 21, 31, ſprziſezechu sě židé Comest. 240ᵃ. – Inf. sieci atd.: póvod má przyſyeczy Rožmb. 22, ničse nemóž obſieczi jeho velikosti Kat. v. 1361; jmá přiséci Půh. 1, 205, dosíci Us. spis. – Part. sáhl, siehli atd.: Mathiáš jest dozzahl štola ApŠ. 332, prſiſahl ŽKlem. 94, 11 a j.; z toho pak také přisál: prſiſal ſem ŽKlem. 88, 4, t. 88, 36, hospodin przyſal jest Ol. Num. 32, 10: abyste doſyehly toho Štít. ř. 106ᵃ, nespravedlivě jsú Řekové na nás ſiehli Troj. 58ᵇ, všichni na tom přiséhli Trist. 160, aby přiséhli VJp. 56, kniežata prziſihli sobě Comest. 191ᵃ, mnozí jsú se ſprziſihli proti tobě t. 199ᵇ; tmy sú jie (světlosti) neoſahli Koř. Jan. 1, 6; odchyl.: že sem doſiehl Troj. 208ᵃ, (páni) pŕisáhli VJp. 63, nč. dosáhli, přisáhli atd.; – sáh, siehši atd.: mnich doſah meče DalC. 42, paní doſiehſſy klíčóv Trist. 372, przyſyehſſe mezi sebú Comest. 36ᵃ; odchyl.: svých vlasóv doſahſy Kat v. 3436. nč. sáhši, sáhše Us.; – sěžen: je nevinen, z ňehož poprzyſiezen Rožmb. 69, královstva sú mořem oſyezena Mand. 82ᵃ a j.; odchyl.: má saženo býti ODub. 513, nč. sažen Us.; – subst. verb. sěženie: ſprzyſezenie Comest. 268ᵇ; odch. nč. dosažení atp. Us. – Praes., impt. a part. praes. zanikly a nahrazují se střídnými tvary slovesa -sahati a -sáhnúti; rovněž tak inf., jenž se jen v jaz. knižném udržel.
sěku, sieci, psl. sêką atd. Praes. sěku, sěčeš atd., nč. sg. 1. seču a pl. 3. sečou Us. ob., v. § 75. – Impt. sěc, seč v. § 76. – Impf. sěčiech: kněz bradáčě ſyeczyeſſe DalC. 42. – Aor. sil. pl. 3. sěků: tak sě sta tomu člověku, jehož potom rozſſyeku AlxV. 2114, Božěje tu inhed rozsěkú a všicku jeho čeled zsěkú DalJ. 56 (v DalC. není).– Inf. sieci atd.: otzeci t. j. otsieci amputare Greg., ſyeczy sě bratry chtiesta DalC. 53, sfci Us. spis., síct Us. ob., sec BartD. 1, 99 (laš.), síc t. 2, 27 (holeš.), séct t. 1, 25 (zlin.), síct t. 2, 160 (brn.), sict t. 200 (třeb.). – Sup. sěc v. § 79. – Part. sěkl atd.:
![[171]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00173.jpg){kind=link}