[138]číslo strany tiskuzachovaný v kolední písni; kvetu atd. Us., kveto BartD. 2, 174 (brn.) a j., kfetu t. 2, 52 (přer.); květu atd., kwětau Beck. 1, 146, Kon. 960, květu Us, ob., květo BartD. 2, 27 (hol.). – Impt. ktvi atd.: ráno ktwi floreat ŽKlem. 89, 6, jako lilium ktwi Kruml. 466ᵃ, zaktwiete florete Kladr. Ekkles. 39, 19; kveť atd. Us. – Impf. ktviech: jěž (Kateřina) v drahéj krási ktwieſe Kat. v. 191, vína ktwyechu AlxV. 687. – Aor. kvit-, kvít- (buď z inf., nebo spíše zdloužením jako břid- z brьd-): prokwite pět ořechóv DalStrah. 5; kvet-: prokvete DalJ. tamt. (v rkp. jiných, podle part. kvetl atp.). – Inf. kvísti: juž jest počal mazanec quiſty Mast. 131, mój rod bude kwyſty DalC. 6, bude kwijſty tvá spravedlnost Štít. ř. 134ᵃ, kwijſti Háj. herb 82ᵇ; kwieſti Jeron. 38ᵇ a Troj. 141ᵇ m. -í-; analogií kvésti: Pal. 5, 2, 4 a j., kvésti Us.; kvést BartD. 2, 174 (brn.) a j., kvést t. 145 (slavk.); a podle praes. ktvu také ktvieti: bude ktwyety jako lilium Pror. 25ᵃ, fík nebude ktwieti florebit Ol. Hab. 3, 17. – Part. ktva: ktwa florens Pror. Dan. 4, 1, ktuuci florens Kunh. 146ᵇ, květe ktwuczy Hrad. 55ᵃ, pannu jakžto róži ktwuczy Kat. v. 2807 a j.; ženy tkwaucj Eus. Jg., tkwaucj hrách Kouble Jg.; kveta Us.; part. kvetl fem. kvetla (m. kvtla) atd.: aby nekwetl ŠtítMus. 80ᵇ, otka jest wzkwetla DalC. 6, wzkwetlo jest tělo mé ŽKlem. 27, 7, wzkwetlo ŽWittb. tamt., kvetl Us.; květl: wzkwyetl květ KristB. 1ᵇ, (růže) zkwietla jest Otc. 415ᵃ, Hory kwietly Háj. 299ᵃ, kwětl Beck. 1, 286, květl Us. ob., květyl BartD. 2, 259 (žďár.); – subst. verb. ktvenie, ktvěnie, kvetenie: čas ktvení Puch. 67ᵇ, vzektvenie DalJ. 6 rkp. Ff, P, J, té suché otky wzektwyenye DalC. 6, vzkvetenie t. rkp. LS, vzekvetenie t. rkp. V.
matu, miesti, męt-. O přehlásce mat-, mět- srov. I. str. 106 sl.; přehláska se časem ruší a v nč. je mat- skoro ve všech tvarech. – Praes. sg. 1. matu, 2. měteš atd., ješčež mi sě myete ž’ neviziu mého družěte LMar. 28, v tom sě nic nepomyete AlxV. 1070, (súsěd) zmyete obilé Rožmb. 280, pak-li zmyete přísahu Řádpz. 89, t. 65, ktož zmyete ten ztratí ODub. 22, že sě všecko sěm i tam měte Gryl Výb. 2, 1683; nč. matu, mateš atd. – Impt. stč. měť, zmyet jej (chléb) AlchAnt. 45ᵃ, wmyet ten prášek (v) vuosk t. 56ᵃ, nč. mať. – Impf. mětiech, (Ježíš) když hlínu myetyeſſe ML 50ᵃ. – Aor. 3. sg. měte, miete, před ním všichni běháchu, až jemu knieže se náměte, tudíž jím Tandariáš ihned bláto zaměte Tand. 68. – Inf. miesti: musil by hlínu myeſty DalC. 76, póhon kaž zmyeſty Rožmb. 75, ktož zmyeſti má ODub. 119, větrové (sě) počnú myeſty Vít. 9ᵃ; nč. másti Us., dial. zmjást BartD. 2, 206 (třeb.), ḿacť t. 1, 77 (rožn.), mňact t. 14 (zlin.). – Part. mata, -úc; – mátl, mietli atd.: přísahu zmátl Řpz. 89, žena vzemši múky i rozmatla Ol. 1. Reg. 28, 24, co sú řeč českú zmietli HusE. 1, 134, Němci nám řeč zmítli Blah. 285; odchyl.: aby sě nic nemyetlo Trist. 119, snad sě j’ mietlo t. 349; nč. mátl, mátli, dial. pometl se, zmet se = spletl se Duš. jihoč. 2, 10; – měten, aby lidé zmie tení šli k té večeři HusPost. 119ᵃ; za Blah. je změteno mor., zmateno
![[138]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00140.jpg){kind=link}
