[139]číslo strany tiskučesk. Blah. 274; maten Us.; má pomatený smysle Duš. jihoč. 2, 10; – subst. verb. métenie, ve dskách zmietenie přičini NRada 717, nč. matení Us., změtení v jaz. knižném.
metu, mésti, psl. metą atd. Part. metl, dial. zmétl, zmétla BartD. 1, 300 (val.).
pádu, pasti, psl. padą atd. Praes. pádu: pade sníh ŠembDial. 14 (záp.-česk., = padá), na těch věcech kteréž padu MudrA. 40ᵇ (= nč. padají), ſpaduv i zetŕěni budú Pror. 6ᵇ. – Aor. sil. pad-, pád-: 1. sg. nynie popad nunc coepi (překladatel rozuměl cepi) ŽKlem. 76, 11; 3. sg. pa(a)de k nohám mým EvZimn. 34 (druhé -a- škrabáno), pade na svój obličěj Alb. 56ᵇ, tu ſye moſt propade, mnoho dobrých v řěku úpade DalC. 89, učenníci padu na svú tvář a báchu sě EvZimn. 20, když popadu židé Ježíšě Alb. 20ᵃ. – Inf. pásti: v hřiech upaſti Pass. 3, chtiec jeho v něčem popaſty ML. 91ᵃ, (bůh) pěti městóm dal ſe propaſty Štít. uč. 62ᵇ, dolóv spásti DalJ. 21 rkp. V, nč. dial. spaść BartD. 2, VIII (laš.). – Part. pada, adj. jako lev popaduci ŽKlem. 21, 41; padl, třas popadl jě apprehendit ŽWittb. 47, 7 atd., padl Us.; dial. pádlo to chodHan. 19, napádlo mu t. 111, jak to dopádlo t. 192, spádoɫ BartD. 1, 39 (hroz.) a j.; odchyl. abychom nepali Brig. 5ᵃ (bezpochyby omylem); paden, popaden comprehensus ŽWittb. 9, 17, popadeny buďte ŽKlem. 58, 13, zpropadený Us.; subst. verb. padenie, vpadenye ohrady ruina ŽKlem. 143, 14. – Je významu durativního, srov. praes. dial. sníh pade, stč. věci padú; časem zaniká a v nč. je skoro veskrze nahrazeno iterativem padati. sníh padá. věci padají atd. Tvary jednoduché aor. sil. 3. sg. pade, 3. pl. padú, pokud jsou významu perfektivního, patří vlastně k inf. padnúti.
pletu, plésti, psl. pletą atd. Part. pletl; vplétl jest v siet nohy své Ben. Job. 18, 8, plétél BartD. 1, 37 (stráň.), plit, plitɫa t. 100 (laš.). V nář. sev.-op. je změnami hláskovými plo- a plu-: praes. plotu, ploťoš n. ploćoš atd., impt. pluć, plućmy, inf. plošć, plušč t. 1, 135 a 136 atd.
přadu, přiesti, z pręd-. O přehlásce přad-, přěd- srov. I. str. 107; pravidelnost její se časem ruší a dílem nastává kolísání, dílem ovládají tvary přad- nebo tvary přěd-. – Praes. sg. 1. přadu 2. přědeš atd., předeš jako vřes Smil. přísl. Výb. 1, 841, (lilie) ani przadu EvVíd. 6, 28, lilia polská nedělají ani przadu Koř. tamt.; já přadu Suš. 541, abecede kočka přede (dětské pořekadlo); přadu i předu, předeš i přadeš atd. Us.; v nář. chod. veskrze před- chod. 34; přadu BartD. 2, 10 (holeš.), předu t. 9 (též). – Impt. přěď, nč. přeď i přaď. – Inf. přiesti nč. přísti, příst Us., BartD. 2, 122 (zábř.), přísť t. 9 (holeš.), příst t. 107 (jev.), přísť t. 52 (přer.) atd.; budu-li přást Suš. 703, přást BartD. 2, 174 (brn.), přast t. 145 (slavk.), priasť t. 1, 44 (břez.), prjasc t. 42 (hroz.), prast t. 36 (borš.) atd. – Part. přada, (vědi) po tmě przaducze AlxH. 11, 39, nč. přada i předa Us.; – přadl, předli atd., rci muži by przadl Hod. 81ᵇ, prziadla
![[139]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00141.jpg){kind=link}
