[136]číslo strany tisku2, 266 (jemn.) aj.; zkrác.: budem jist chodHan. 17, hajť nám dají jist t. 23; zkrácením jiným, z nezúženého jiesti, je dial. jest BartD. 1, 9 (zlin.) a j., jest t. 2, 34 (hol.) a j., najest se, vyjest Hoš. č.-mor. II, 108. – Sup. jěst, jest: než vzejde na horu gieſt ad vescendum Ol. 1. Reg 9, 13, když wgide w duom geſt chleba Lit. Luk. 14, 1. (židé) jdiechu geſt Comest. 204ᵇ; odchylkou: když bieše všel Ježíš gíeſt chléba t. j. jiest HusPost. 165ᵃ. – Part. -nt jěda: gyeda Pass. 424, píce, gieducze Hrad. 133ᵇ, když knězě gyeducz uzříte edentem DalC. 4, gieducieho comedentis ŽKlem. 41, 5, gieduczieho ŽWittb. 105, 2; podle praes. 3. pl. jědie atd. vznikl i novotvar jědě: gyedyczye a pygyczye EvVíd. Luk. 10, 7, negedjce a nepigjce Beck. 1, 353; Nejedlý Gr. 209 vedle jeda, -ouc dopouští jedě, -íc pro rozdíl od jedu-jeda; dial. je také jeza, se -z- podle impt.: jeza, sněza BartD. 1, 26 a 342 (zlin.), nejeza t. 195 (val.); – part. -l: giedl Pass. 280 atd., nč. jedl Us., BartD. 2, 177 (brn.) atd.; zjědoɫ BartD. 1, 43 (hroz.), jedéɫ fem. jedɫa t. 80 (val.);. v chod. je ji-, podle inf.: co sem jid chodHan. 48. snid sem kus chleba t. 75, jako bychom jidli t. 165; – part. -s: gied hi piv PilD., giedſſe Jid. 153, Judáš ſnyed počě sě třiesti Hrad. 77ᵃ; – part. -n: chléb nebude geden Ol. Ex. 12, 15, ſnyedeno bývá ŽKlem. 154ᵇ atd., nč. jeden, sněden atd.; dial. naježený BartD. 1, 339 (val., jedzený t. 80 (rožn.), jedzený t. 131 (laš.), zedzený t. 30 (pomor.), se -z-, -dz- podle impt. a podle part. IV. tř. raditi – raren atp.; – subst. verb. giedenye Hrad. 3ᵃ atd.; dial. na dobrým pojedzeňu BartD. 1, 251 (laš.).
jědu, jěti. Z koř. ê, který jest i v j-ě-chati. V j-ě- jest j- hiátové. V kmenu praesentním j-ê-d-o-, j-ê-de- je přípona kmenotvorná vlastně -do-de, v. § 16, I, pozn. V jě- klesá jotace a jest je-. – Praes. jědu atd. – Impt. gyed s bohem DalC. 44, pl. jeďte, dial. jejte BartD. 2, 128 (zábř.), pojejte pánové pojejte vy se mnó Suš. 36 a j. – Impf. páni na čas wygyedyechu DalC. 79, když (králové) przigiediechu Hrad. 120ᵇ. – Aor. je a) z jěd- a b) z jě-; – a) z jěd- aor. sil. jěd-, jied-: gĭede každý kdež kto kak chtěl vóliu majě PilB., mezi tiem sě to uda, ž’ wy̆nyede Pilát Jid. 62, (Břětislav) do kláštera gyede a klášter vybi DalC. 42, Zderad pryč odgyede t. 50; v DalC. také několikrát odchylkou -dye m. -de: (Svatopluk) gvedye 24, Svatopluk wynyedye 62, gyedye knieni proti otci 42, (ciesař) pogyedye k mostu 39; když to tělo nesiechu, lodí przigiedu (přějědú) DalH. 31, když sě na snem všickni ſnyedu a přěd Libuši przigyedu DalC. 3, páni po koniu pogyedu, až Bieliny řěky dogiedu t. 5, dievky gyedu bránit svého dvoru t. 11, když Maria ſynᵃ porodi, przigiedu třie králi Hrad. 120ᵇ, když przigedu třie králi t. 68ᵃ, (rádcové) učinichu potázanie, giedu tam s velikú pýchú Kat. v. 215; – a aor. slabý jědech, jiedech: (dva kněze) na horu przygyedeſta DalC. 53, ſye rozgyedeſta t., mužie pogiedechu Ol. 1. Reg. 25, 20, králi odgédechu t. Gen. 14, 11, do města wgiedechu Troj. 226ᵃ; – b) z jě- jest aor. jěch, v textech většinou pozdějších: pak ot ní (královny)
![[136]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00138.jpg){kind=link}