[128]číslo strany tiskuSlovesa jednotlivá vzoru tohoto.
Pořádkem abecedním.
59. *bladu, blésti, z blęd-. O přehlásce *blad- (nedolož.), hled- srov. I. str. 104. – Praes. sg. 1. *bladu 2. bledeš atd.: co bledeſs Hod. 83ᵇ, jako ze sna bledeš Tkadl. 44ᵇ, slova řéci neumějíc jedno ž’ bledete prokysle Kat. v. 2146. – Impt. bleď: mlč Tkadlečku, nebled Tkadl. 17ᵇ. – Inf. blésti: kmošku neroď tolik bleſty DalC. 34, (vlk) poče blesti Baw. 38. – Part. *bladl, bledli. Jezu Kriste, daj aby smysl jich (mistrův) zhlúpěl, jakž by všickni bledly a svéj křivdy nedovedli Kat. v. 1584. – Zaniklo.
bodu, bósti, psl. bodą atd. Praes. trnie bode ŠtítBud. 148, bodau a řeží Háj. herb. 221ᵃ. – Impt. neboď koně Smil přísl.; boď, boďme, boďte BartD. 1, 77 (rožn.), budž Lor. h.-ostrav. 54. – Impf. meč jejie srdce bodieſſe Hrad. 91ᵃ. – Aor. sil. vytaže meč i probode jej Alb. 31ᵇ, du. 3. bodeta a pl. 3. bodú v. § 57; slab. oba se s koní sbodeſſta Troj. 128ᵇ. – Inf. boſti HusPost. 36ᵇ, buoſti Kruml. 486ᵃ, Lact. 2230, jichž nelze proboſti Har. 2, 234, bócť BartD. 1, 61 (val.), búcť t. 90 (stjick.), bocť t. 123 (laš.), buść Lor. h.-ostrav. 54. – Part. kopím boda AlxV. 1676, boducz Troj, 88ᵇ boďa BartD. 1, 78 (rožn.); řezali se nožmi a špicemi bodli incidebant Ben. 3. Reg. 18, 28, bód n. bódéł fem. bódła neutr. bódło BartD. 1, 78 (rožn.); ktož je boden Mast. 64, mnoho mužóv zbodenych noži DalC. 11, rány v těle bodene Modl. 83ᵃ, proboden Us. – Subst. verb. bodenj v očích Háj. herb. 326ᵇ. – Je významem durativum, srov. bodli = incidebant, bodení = nč. píchání; časem zaniká a nahrazuje se iterativem bodati.
bředu, břísti, z bred- (stupň. brod-); stupeň oslabený brьd-. Praes. brdu (1slab.), břdu atd., z brьd-: beránek ji (ŕéku) przebrzde Štít. uč. 78ᵃ; pak-li póvod (při očistě vodou) przyebrde, tehdy pohnaný má za ním břísti, a prziebrzde-li také, tehdy jest jeho (póvoda) prázden Řádpz. 69; analogií bředu: ať (já) przebrzedu Ben. Súdc. 12, 5, bředu Us. – Impt. brdi atd., z brьd-: brzdi Bel. 166ᵇ; analogií břeď. – Impf. brdiech (lslab.) atd., z brьd-: čím dále v řěku brdyeſſe Pass. 360, čím déle v tu vodu brzdieſſe OpMus. 14ᵃ; analogií břediech: když brziediechom Otc. 157ᵇ. – Aor. sil. břid-, bříd-, z brьd (zdloužením): sv. Eustachius přês řěku prziebrzyde Pass. 569, přěs řěku przyebrzyde PassKlem. 235ᵃ, (Čechové) tu řěku przyebrzydu DalC. 47, slab. przebrzidechu DalV. tamt. – Inf. břísti, z brьd- (zdloužením): póvod má do vody brzyſti, pohnaný má za nim brzyſti Řádpz. 69, slon nemóž jie (řeky) przebrzyſty Štít. uč. 78ᵃ, mějíše brzyſti Otc. 12ᵇ, (ženy jaté) v blátě břísti musily WintObr. 2, 411 (z r. 1556); analogií podle praes. brd- inf. bŕst ŠembDial. 73 (slc., dol.-orav.); jinou analogií podle bred- inf. břésti: brzieſti Otc. 253ᵇ, mohl-li bych jej (Jordan) přebřesti Pref. 51, přes tu vodu musela břest Národop. Sb. VIII, 87 (val.), břécť BartD. 1, 77 (rožn.) a 90 (stjick.). – Part. (mužie) przebrzidli Ol. 2.
![[128]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00130.jpg){kind=link}
