Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<133134135136137138139140141>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[137]číslo strany tiskuotgiech Troj. 223ᵇ, jakž (Přěmysl) Libuše dojě, Libuše jej za muž pojě DalJ. 7 (v rkp. všech mimo DalC., a také rýmem žádáno), (oba knězě) na horu přiješta DalJ. 53 var. J., kniežetě sě rozjesta t. rkp. V., tam przygechu Růž. 1. – Inf. jěti, krátký a tím lišen od inf. jieti capere: kudy chcem ugyety DalC. 44, nč. jeti Us., jet Us. ob., BartD. 2, 151 (slavk.) a j.; zdloužen nově v dial. jéť, vyjéť atp. t. 1, 80 (rožn.); dial. také ject, vyject Us. (místy), podle vedu inf. dial. vect. – Part. -nt: jěda, jědúc-, nč. jeda, -ouc-; – part. -l: Oldřich (na hrad) byl wnyel DalC. 39, nč. jel, jela atd., dial. zdlouž. jéɫ, jéɫa BartD. 1, 68 (val.), t. 80 (rožn.) a j., jinde v masc. dlouhé a ostatně krátké: jiɫ (z jéɫ) fem. jeɫa t. 134 (sev.-opav.), přijiɫ fem. přijeɫa t. 100 (laš.); – part. -s opět dvoje, jako aor.: a) jěd, na př. kněz wnyed u Bavory DalC. 89, král przygyed do Čech t. 100, dojed jich jě sě s nimi bíti DalJ. 109, přijed na mé věno tu mi vzal člověka Půh. 2, 201; k hořě jedné przygedw Pulk. 149ᵃ; (Petr) nevěru jim učinil odjed od nich TomP. 6, 148; a bj jěv, na př. wygyew na lov DalC. 39, kněz vjev u Bavory Dal. 89 rkp. VZ, král přijev do Cech t. 100 rkp. VLZ. dogiew s. Prokopa Hrad. 15ᵃ, otgewſſe pryč Ol. 2. Par. 24, 25, gew domóv Nikod. 103ᵃ; – part. -n: by na lov gien(o) PilB. (rým wiedyeno, ale napsání nezřetelné a proto nejisto, srov. Listy filol. 1893, 370); na jeho svátek bylo panstvo sjedeno Národop. Sb. VIII, 36 (val.); – part. -t-: ujetá cesta Us., jétý, jétá, jété BartD. 1, 80 (rožn.); už byli zase velice daleko ujetí Národop. Sb. VIII, 49 (val.); – subst. verb. jetí Us.

kladu, klásti, psl. kladą atd. V kmenu praesentním klado-, klade- je přípona kmenotvorná vlastně -do, -de, v. § 16, I,,pozn. Kořen slovanský je tedy kla-, srov. lit. klo-ju anglosas. hla-de něm. la de Brugm. II. 1047. S tím shodovalo by se part. klal: czeſt twu klal ſi ŽKlem. 49, 18; ale je to spíše omyl pisecký, m. kladl. – Part. kladl, dial. kɫod (z kɫádɫ) fem. kɫadɫa BartD. 1, 123 (laš.).

kradu, krásti, psl. kradą atd. Part. kradl, dial. krod (z krádɫ) fem. kradɫa BartD. 1, 123 (laš.).

ktvu, kvetu, kvísti, z kvьt-, kvit-; kvit- v inf. je stupně středního pův. kṷei̯t-, kvьt pak v praes. stupně oslabeného, srov. Leskien v Jag. Arch. 5, 512 a Wiedem. 143 sl. Psl. kvьt- tvarů praesentních dávalo č. kvt-, a toto přesmykováno ve ktv-, někdy ve tkv-; později bývá za to kvet-, analogií podle part. kvetl atd.; kvet- pak měněno zase ve květ-, podle subst. květ. – Praes. ktvu atd.; sg. 3. člověk jako květ polský otektwe ŽWittb. 102, 15, otektwe ŽKlem. tamt., pihva ne wzektwe svatost má efflorebit ŽWittb. 131, 18, ŽKlem. tamt., pihva ne wzektwe ŽWittb. 27, 7, smysl tvój ktwe múdrostí Alxp. 80, království České ktwe Háj. 269ᵃ; kvítí tkve Rvač. Jg.; pl. 1. když jako ktwem v své mladosti ŠtítMus. 126ᵃ; pl. 3. wzektwu ŽWittb. 71, 16, ŽKlem. 91, 14, zektwu t. 71, 16, dvakrát léta ktwu osěnie AlxV. 616, (byliny) ktwau Háj. herb. 11ᵇ, nč. hody dou, jabka kvou (m. ktvou) SborHoř. 74, archaismus

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 29 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).