sbě[135]číslo strany tiskužení (t. bitevním) t. 9ᵃ, po odeydeny od města Mill. 92ᵇ; odchyl.: k przygydeny k vám EvOl. 99ᵇ; jitie: k ňemu przigitim ŠtítMus. 128ᵇ, tvé wgitie ingressus Ol. 1. Reg. 16, 4, královo zagitie profectio t. 2. Mach. 13, 26, aby učinili przegitye Phase t. Num. 9, 4, ſnitie neb zahynutie Tkadl. 11ᵇ a 39ᵇ, ostanúce slibu wgitie introeundi Koř. Žid. 4, 1, těžké gytie PulkL. 427, (gleit) k přijití a odejití WintObr. 2, 235 (z r. 1560), to gitj VesB. 186ᵃ. – Ve složení s při- jsou č. tvary slovesa jdu, jíti dílem při-jd- z pri-jьd-, dílem při-ji-, při-jí-, srov. I. str. 557; v obojích případech bývá stahováno a jest tedy praes. přijdu: przigde hodina EvZimn. 51, přijde Br. NZák. 20ᵇ, přijdu Us., a přídu: prſidu a zjěviu sě ŽKlem. 41, 3, když prſides t. 153ᵇ, przide ten den Hrad. 89ᵃ, nepokoj przyde Štít. uč. 72ᵇ, národové prſidu ŽKlem. 85, 9, přídu Us. ob.; – impt. přijď Us., a přiď (zkrác.): prſid smrt ŽKlem. 54, 16, přiď Br. NZák. 20ᵇ, Us.; – aor. přijid-, přijíd-: když przigidu AlxH. 1, 7, prſigide koturniks ŽKlem. 104, 40, kněz przygyde DalC. 78, Tym a Komon przygydeſta t. 26, Čechy przygydu t. 77, nemocný przigide Hrad. 19ᵃ, když tam przigideta t. 71ᵇ, przigide Maria EvZimn. 46 ženich przygijde Štít. ř. 230ᵃ, potom przygijdu panny t., p’gíde hlas BiblB. Mark. 9, 7, przigide Jezus Mat. 38, przigidechu EvTřeb. Luk. 2, 6, przygidechu Alxp. 109, a příd-: když lesem gyde, k velikému hvozdu przide DalC. 2, když przide veliký čtvrtek když bieše Ježíšěvi jatu býti Hrad. 75ᵃ, když przide ta chvíle, vztáza t. 101ᵇ, když by večer, przidu apostoli t. 76ᵃ; – inf. přijíti: przygyty DalC. 12, przigyty Štít. uč. 36ᵃ, přijíti Us. atd., a příti: aby ráčil prziti Hrad. 49ᵃ, bychom mohli tudiež prziti t. 48ᵃ, móž k tomu prziti Štít. uč. 72ᵃ; – part. přijda: przigducze EvZimn. 46, přijda Us., a přída, przida k tobě Hrad. 49ᵃ, svódnicě prziducz t. 101ᵃ, przyducz Štít. uč. 73ᵇ, prziducze EvTřeb. Mark. 16, 1; – subst. verb. přijitie: k ňemu przigitim ŠtítMus. 128ᵇ, a přítie: jehožto na svět przytye Pass. Klem 59ᵃ. – Ve složení s vy- mají tvary praesentní vyjьd-, z toho vyjd-, výd- a dále vejd-: slunce vejde m. vyjde Hoš. č.-mor. II, 92, a podle toho také inf. vejít za vyjít a part. vešel za vyšel: ani sem nemohyl vejít ven, vešel sem ven, slunko vešlo tamt.
jěd-, jiesti. V jěd-, j-êd- jest j- hiátové, a kořen êd z býv. ēd-, zdlouž. z ed-, srov. I. str. 20, 42 a 95 sl.; ve složení, když první člen se končí souhláskou, hiátové j- nebývá, a je tedy na př. stsl. sъn-êsti č. sn-iesti, a podobně stsl. iz-êsti (m. izъ-) č. z-iesti dial. zest BartD. 1, 16 (zlin.), part. zedɫ t., zedeny t. 80 (rožn.) atd. – Praes. jiem a impt. jěz v. u kmenů bezpříznakých § 216 sl. – Impf. jědiech: negiediech ŽKlem. 105, 5, popel jako chléb giediech manducabam ŽWittb. 101, 10, jenž giedieſſe chleby edebat t. 40, 10, giediechu comedebant ŽKlem Deut. 38, lidé mrchu liudskú gyedyechu DalC. 94. – Aor. jěch, jě atd., doklady sem patřící v. nahoře § 57 b). – Inf. jiesti: giéſti Ol. Ex. 12, 20, David měl gijeſty chléb Štít. ř. 152ᵇ, kus (chleba) ſnyeſti Hrad. 77ᵃ atd., nč. jísti Us., jíst Us. ob., BartD.
![[135]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00137.jpg){kind=link}
