[148]číslo strany tiskuSlabika -en- zdloužila se v -én-; z toho je zúžením -ín- a opětným zkrácením -in-. Na př. byl nešín ČernHeřm. 267, zanesino, napasino, vodvezino BartD. 2, 218 (třeb.). Srov. § 48 č. 4.
h) Substantivum verbale nesenie nč. -í, psl. nesenьje. Na př. hryzenie Pror. Isa. 13, 7, trzyeſenye t. 24ᵃ, nesení, vezení Us. spis., pasení, lezení Us. atd.; dial. zdlouž.: z unešéní BartD. 1, 188 (val.).
Slovesa jednotlivá vzoru tohoto.
66. hryzu, hrýzti, psl. gryzą atd. Praes. hryzu, hryzeš atd.: Shrizeſ-li (ovoce) AdamKap. 12, (zvíře) chrtalky hryze ŠtítOpat. 65, svědomí je hryze Orl. 137ᵇ, (svědomí) tě hryze Ben. 3. Reg. 2, 24, (ichneumon) chytí hada a zahryze Har. 2, 241, (svědomí) tebe hrýze VesB. 97ᵃ, črvie mě hryzu Alxp. 157, wobhryzau Háj. herb. 47ᵇ, hryzau VesB. 97ᵃ; (já) hrezo BartD. 2, 174 (brn.), on hreze t. 139 (zábř.), všeci sa se mnú hryzú t. 1, 216 (zlin.). – Impt. hryz atd.: svoji sě psi hryzte DalC. 85. – Impf. hryziech atd., (an) jablečka hryzefle Otc. 308ᵃ. – Inf. hrýzti: nechtiec sě hryſty Alb. 18ᵇ, hryzty maso Štít. ř. 136ᵇ, bude ji hryzti červ ŠtítOp. 420, budú hryſti ovoce Ol. Prov. 1, 31; hrýzt BartD. 1, 46 (lhot.), hrýzt t. 25 (zlin.), hryzť t. 77 (rožn.), hryzc t. 42 (hroz.), hrezt t. 2, 174 (brn.) atd. – Part. hryza atd.: hryza svá rty mordens Ol. Prov. 16, 30; – hryzl atd.: čie kleščě liška ohryzla DalC. 92, uhryz mě pes BartD. 1, 216, vyhryzli ho z domu t.; – subst. verb. hryzenie: sžerú jě ptáci hriſſenym (sic) přětrpkým ŽKlem. Deut. 24, hryzenie Pror. Isa. 13, 7, hryzenj svědomí VesB. 67ᵇ. – Zaniká v č. západní a nahrazuje se iterativním hrýzati.
jes-. Slovesa tohoto náleží sem jenom part. -nt: sa, jsa, -úc-, psl. sy, sątj-, ze staršího s-o-nt a s-o-nt-j-. V slovanském jes- jest j- hiátové a kořen es-; v part. je kořen stupně nižšího s-, analogií js-. Víc o té věci v §§ 219–221. V českém sg. masc. neutr. sa, jsa jest koncovka -a analogií, jako v nesa atd., viz o tom v § 35. Doklady: mlád zza LMar. 13, zztuy zza t. 20 (t. j. s túj-sa m. s tú-jsa, srov. psaní jáj-sem atp., m. jáj-sem v § 223), zzmutnay zzuczi t. 22 (podobně), člověk ſa ŽKlem. Athan. 32, z galiley zzucze svD. 3 (t. j. z Galilé j-súce), živi ſuce ŽKlem. 54, 16 atd. jsa, jsouc-, nejsa, nejsouc- Us., súc, niesúc slc.; sunc Šemb. 121 (slez., místy); adj. jsoucí Us., dial. súci = schopný, on je súcí to udělat BartD. 1, 26 (zlin.). – O praes. jsem v. v §§ 222 sl., o tvarech pak sem hledících z bąd- č. bud- a bê-, by- v §§ 59 a 100.
kys-, dial. novotvar inf. kysť BartD. 2, 336 (mor.-slc.) m. kysati.
lezu, lézti, psl. lêzą atd. Aor. sil. sg. 1. lez, léz a 2. 3. leze, léze, zúž. líze, v. v § 64 a); pl. 3. lezú, lézú: dievky nalezu jednu radu DalC. 13, když koráb sě roztroskota, tu nají jedni přievozníci nalezu Pass. 291, jakž ju rozvázachu, tak ji inhed zdrávu nalezu t. 457, oni na tu horu šedše nalezu
![[148]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00150.jpg){kind=link}