b) Substantivum verbale bránie, nč. braní, z -anьje; na př. braanije VšehK. 300ᵃ, bránije t. 126ᵃ atd., nč. brání Us. O kvantitě slabiky předposlední v. § 45.
Slovesa jednotlivá vzoru tohoto.
185. V tvarech inf. bývá samohláska slabiky kořenné stupně nižšího, na př. stsl. bьrati, zъvati atd. č. bráti, zváti, proti praes. stsl. berą, zovą č. beru, zovu atd.
beru, bráti. Tvary slovesa tohoto a doklady v. v §§ 179–184.
deru, dráti, psl. derą, dьrati lacerare. Je stejného kořene se dru, dřieti v tř. I. 6, ale tvaru jiného. Praes. deru atd.: dere CisMnich. 97ᵃ, (žena) vše zderze DalC. 20, (oheň) ku povětří sě derze Vít. 12ᵃ, (jeho královstvie) ni sě zruší ni sě zderze Kat. v. 526, co dnes ušiji to sě zajtra zderże Hug. 392, Urban derze lýka Cis. z r. 1444, derzye CisMus., zvíře jenž hlavu dýře Pam. 3, 112, lovčí deru jě (chudé lidi) Hrad. 106ᵇ; miluj ty, ješto deru NRada 733. Impf. drách atd.: dietě tvář starostinu draſſe Pass. 270, ež sě sám rukama draſſe t. 396. Aor. drach: dra ho duch nečistý Koř. Mark. 1, 26. Inf. dráti: draaty a hrýzti maso Štít. ř. 136ᵃ. Part. dera atd.; derra svú tvář Pass. 326, vlasy dera DalC. 76, sám se hněvy dera dilaniens Otc. 8ᵃ, by nebesa rozdera i vstúpil k nám Kat. v. 1922, udice to maso bolestivě derucz t. v. 2270, derucz líce Trist. 396, dera derauc Tomsa 328; dral Us. stč. i nč.; drán: mé rány znova drany Hod. 88ᵃ a Us.
ženu, hnáti, stsl. ženą, gъnati. Praesentní žen- je z koř. gen-, infinitivní pak gъn- ukazuje ke gon-, goniti č. honiti atd., vzniklému stupňováním z gen-; srov. zъvati vedle praes. zovą. Podle berą-bьrati žádali bychom ovšem také ženą-žьnati, a proto odtrhuje Wiedem. 148 gъn- od žen- a má je za sloveso jiné, střídné se skr. džu- = spěchati atd.; proti tomu správně Jagić v Arch.10, 177. – Praes. ženu, žéneš, ženeš atd.: ſżéneſs VšehK. 116ᵃ, pożiéneſs t. 58ᵃ, pożijeneſs t. 65ᵇ, žéneſs Ben. Gen. 22,17; pożíene Kladr. Isa. 11, 6, ktož pożíene VšehK. 30ᵇ, t. pożíene 129ᵃ, t. 228ᵃ, wyžéne Ben. Jos. 23, 15, rozžéne t. Deut. 4, 27, odžeene t. 4. Esdr. 16, 7; pl. 3. zazzenuv Pror. 7ᵇ; nč. ženu, ženeš atd. Us.; dial. žínu, žíneš atd., pl. 3. žínou BartD. 2, 275 (jemn.). Impt. ženi atd.: nepřietele zeny daleko Hod. 22ᵇ, žeň Us. Impf. hnách: kadyž koli hnachu, jakžto mhla bieše ot prachu AlxV. 1382. Aor. hnach: (Darius) hna preč AlxBM. 2, 12, dřéve než svých Vlasta dohna, sedm lepších oſtyepem prohna DalC. 10. Part. žena atd.: každý zena bez rozmysla AlxV. 1381, senucz AlxB. 1, 25; hnav: hnav doby města AlxV. 1145; hnán Us.; adj. dial.: mečem prohnatého Suš. 117.
peru, práti, psl. perą, pьrati ferire. Praes. zpéřeš Br. Lev. 13, 58; dievka rúcho perze Pulk. 39ᵇ, zperze rúcho své Ol. Num. 19, 19, (panna) šlojieř perže Apoll. 152ᵃ, zpere raucho své Br. Lev. 14, 8, zpereť t. Lev.
