Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<369370371372373374375376377>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

(val.); čamtati se valiti se (o chůzi) – čamce se t. (záp.-mor.); čaptati se kolíbavě choditi – čapce se t. 1, 204 (laš.); čukytati škytati – čukyce se mu t. 205 (též); drkotati – impt. nedrkoc t. 159 (zlin.); gagotati – hus gagoce t. 324 (zlin.), husi gagocú t. 210; glgotati – voda z baňky glgoce t. 211; glintati se viklati se – zub se mi glince t. 2, 312 (slavk.); hargotati – zima ním hargoce t. 315 (val.); hrkotati – hrkoce mé srdce Suš. 347; havotati ledajak zpívati – ty ženské havocú BartD. 1, 213; chľachotati se chechtati se – co sa chľachoceš t. 321; chomtati chlemtati – kráva trávu chomce t. 322; chromtati – kráva chromce (s chutí žere) t.; chrpútati kašlati – chrpúce t.; jaskotati výskati – co jaskoceš t. 1, 220, nejaskoc t.; kyvotati kývati – všecko sa kyvoce BartD. 1, 159; lapotati bleptati – praes. lapocu, -ceš atd., impt. lapoc, lapocte, part. lapoca Btch. 250; libotati se, třepetati se – liboce se liboce listeček zelený BartD. 1, 228; ligotati se třpytiti se – (šavlička) se ligoce, jablička po strome sa ligocú Duš. verb. 269 (slc.); łupotati silně pršeti – łupoce BartD. 1, 159; mekotati – koza mekoce t. 324; jiné mekotati se blyštěti se – měsíček sa mekoce ve vodě t. 230; pamatati pamatovati – pamacu t. 129; pantati se – já sa do kostelíčka dopancu = dopotácím se t. 246, impt. nepancete = nemluvte nerozumně t.; piskotati – piskoce t. 160, plantati se plésti se – já sa do toho neplancu t. 248, ten toho naplance t. 2, 363, impt. neplanci t. a 1, 248; plpotati – kaša plpoce (když se vaří) t. 1, 249; rapotati – straka rapoce t. 324 a 2, 377; rechotati – žába rechoce t. 1, 324; repítati-repíce (leskne) se to t. 2, 378; rumpotati – slzy z očí rumpocú t. 1, 159; samtati, somtati bučeti – samcu t. 264, kráva somce t. 324; šantati klátivě choditi – kráva šance t. 272; škroptati nohou (botou) o zemi šoupati – synek škropce t. 274; šuchtati šukati – cosi šuchce t. 276; šupotati šustiti – šupoce t.; taňatati se potáceti se – taňacu se t. 2, 401; vrkotati – nevrkoc, děvečko, nevrkoc Suš. 441; – dupotati – kůň dupoce Duš. verb. 368 (slc.), frflotati – voda frfloce t., frkotati lháti – dievča frkoce, ty dievča nefrkoc t., hukotati – sova zahukoce t., mátati strašiti – že tam máce t., mihotati – zamihoce sa mu v očách stvora t., šuchotati – v hore (lese) šuchoce t. atd. – V týchže nářečích přejímají se sem také slovesa -tati, jež patří ke vz. V. 1ᵃ; na př. čítati-čícu BartD. 1, 83 (val.) a j., dívka číce Kop. 232, čitum, čitoš i čiceš Lor. h.-ostrav. 64, hłtati-hucu BartD. 1, 79 (rožn.), chytati-chycu t. 129 (laš.), kutati – kuřa kuce (hrabe) t. 226 (val.), łátati – łácu t. 1, 25 (zlin.) a j., lechtati – lechtum, lechceš Lor. h.-ostrav. 64; motati – opilý už moce rozumem t. 231, moce śe Lor. h.-ostrav. 64, pytati-pycu BartD. 1, 129 (laš.), pyce se t. 357 (palkov.), šátati – ve sněhu se brzo ušace = uchodí, unaví t. 272 (laš.), vítati – vícu t. 79 (rožn.), vrtati – vr̄cu t. 25 (zlin.). Mezi slovesy těmi jsou také slovesa -stati, která mají praes. ovšem -šču atd.: chłastati – chłašču BartD. 2, 47 (kojet.), impt. nechlašči t. 166 (brn.), chlašču, chlaščeš Hoš. č.-mor. II, 102; chvístati – v botech mi chvíšče BartD. 1, 323 (val.), chvíšču, chvíščeš Hoš. č.-mor. II, 103; chystati-

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).