Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<380381382383384385386387388>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

snují Ros. Jg., kotouč z ňehož se hedvábí snuje Us. Jg., roj sa snuje BartD. 1, 267 (val.); novotv. snovám Us. Jg. Impf. snovách: když ſnowachu mě cum ordirer ŽWittb. Ezech. 12, ſnowachu ŽGloss. tamt. Aor. snovach: (kněz) sě koronova, tiem všicku svú čest oſnowa DalC. 81, (kněz) sě korunova a tiem svú čest všiu oſnowa t. 91, Antenor zuſnova řeč velmi dlúhú Troj. 195ᵇ. Inf. snovati Us.; novotv. snouti Jg., snuť sa BartD. 2, 267 (val.). Part. snoval: bydlo ť sem oſnowal tobě Kat. v. 1071, Astronomia čtvrté kolo oſnowala Vít. 6ᵃ aj. Part. snován: to biskupstvie osnowano Baw. 138, ſnowany ſu kniehy MamV.

suju, sovati, stsl. sovati mittere praes. sują, srov. po-su-núti a lit. šau-ju střílím Brugm. II. 1078. Praes. suju: na toho žena ſuge Vít. 62ᵇ (stč. Cato). Zaniklo, a že již v době stč. slovu tomu nerozuměno, dokazují varianty ſwuge, ſnuge, jež se na místě uvedeného a jediného známého dokladu m. suje vyskytují. (Doklady, které Jg. s. v. suji krom toho uvodí, jsou ze súti praes. spu v. § 73.)

ščuju, ščváti, srov. pol. inf. szczwać a szczuć. Praes. ščuju, šť-, přehlas. štiji: (já, pes) když zloděje v domu čiji, šťekáním na ň lidi ſtigi Baw. 57ᵃ, král pitomého (ochočeného) levharta na jelena poſſtige Mill. 55ᵃ; novotv. štvu: sſtwu Drach. 103, štvu, -eš atd. Us. Impt. novotv. štvi Us. Infinitiv ščváti: ščváti WintObr. 2, 825 (z r. 1574), počali psy (na vlka) ſſtwati Hád. 34ᵃ, zvěř štváti Vel. Jg. a Us., dial. čvat BartD. 1, 15 (zlin.). Part. novotv. štva, štvouc- Us. Part. štval, štván Us.

žuju, žváti, stsl. žьvati mandere, ruminare, praes. žują a žьvą. Praes. žuju atd.: (pokolenie) ješto žije strannými zuby commandit Hlah. Prov. 30, 14, zzyge Ol. tamt., (nemocný) ať zige (lék) mezi zuby LékB. 186ᵇ, když jej (lék) kto zetře i zige t. 293ᵃ, (koho bolí zuby) ať drží (kadidlo) na těch zubiech, zyge a druhdy ať požře Rhas. 82, (nemocný) rúbíček ten ať ſzyge a požře Sal. 231, (lev) přinese v ústech (koření), rozzige i obklade Bruncvíka Baw. 5ᵇ, zuby pokrm żygemy HusŠal. 68ᵇ, (lidé) żigie (m. žijí) zuby svátosti těla a krve Kristovy Hilar. Jg.; slc. žujem, žuješ atd. Hatt. slc. 119; novotv. žvu: žvu blatero Drach. 103, oni leccos žvou Cyr. Jg. Impt. žuj atd.: »nezzyg, však mám svá léta« DalC. 50, »nežug mne« DalFf. tamt. (slovy těmi kníže Břetislav odpovídá Zderadovi, jenž mu vytýkal neopatrné jednání), rozzyz (lék) mezi zuby t. j. rozží-ž m. rozžij-ž ApatFr. 116ᵃ, vezmi hořčici a žig v zubích rkp. lék. Jg.; novotv. žvi atd.: rozeżwi zrno mezi zuby ApatFr. 136ᵇ, žvi Br. Jg., ty mudrlantství nepřestaneš, žvi jen Lab. 16, 3. Inf. žváti: nemóž-ti jie (masti) zwaty Mast. 180, lékař má kopr zwaty pro posílenie Rhas. 62, nemocný nemóž krmě žváti Sal. Jg., žvať BartD. 1, 304, vyžvat t. 291; novotv. žúti, žíti: (chléb ječný) nedobře se dá rozżiti HusPost. 52ᵇ, žuť = přežívati BartD. 1, 304 (val.). Part. žujě atd.: rozzyge pšeničné zrno obvažiž tu bolest LékB. 223ᵃ, zygicze (krmi) Comest. 28ᵃ. Part. žval: aby jimi (zuby) zwal pokrm ŠtítPař. 13ᵇ, kráva

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 19 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).