sedňoš ..., ploťoš (pleteš) ..., ploćoćo ..., pečoš .... bijoš atp. BartD. 1, 135, umřoš Šemb. 156 (krňov.), srov. I. str. 149 sl.; – jinak jest -e změněno v umrjaš Šemb. 162 (slc., gemer.); – v nář. lašském změněno jest -á vzoru dělati v -o, někdy v -u, a jest sg. 1. -om (v části moravské), -um (v části slezské), 2. -oš atd.: 1. vołom, vołum 2. vołoš 3. voło pl. 1. vołomy 2. vołoće BartD. 101, podle pravidla toho nářečí, srov. I. str. 123. – Kmenové -í je změněno v -ej: vozejme, klečejte BartD. 1, 52 (dol.), srov. I. str. 244, – někdy v -é pozměněno : słyšém, prosém, proséš, prosé, słyšéme, proséme atd. t. 28 (hol.) a j.; – někdy je zkráceno: ležim, platim, platiš, platite atd. t. 219 (třeb.). – A také zúžením vzniklé -í se krátí: ômim, kácim, omiš, káciš atd. t. 81 a 82 (olom.).
Imperativ.
18. Imperativ je ve slovanštině tvaru čtverého: 1. sg. 2. nesi pl. nesête nč. pněte, neste atp.; 2. stsl. vêždь pl. vêdite, č. věz, vězte atp.; 3. tьrpi, prosi pl. -ite atp.; a 4. stsl. pl. kažate atp. (vedle -ite).
V du. a plur. jest imperativ osoby 2. spolu výrazem pro osobu 3.
1. Imperativ tvaru sg. 2. nesi pl. nesête je z pův. optativu kmene -oi̯-: nesi, beri, pl. -ê-te ř. φέςοι-ϛ, φέςοι-τε, skr. bharē-š, bharē-ta, pův. bheroi̯-s, bheroį-te.
V sing. 2. nesi, beri jest -i za žádané -ê-s, v sing. 3. nesi, beri za žádané -ê-t; přípony osobní -s a -t tu odpadly a za koncové -ê z -oį jest náležité -i, srov. I. str. 21. –
Kmenová souhláska měkčí se od -i, -ê způsobem náležitým dílem již v době psl., dílem ve fasích pozdějších a jest na př. psl. rьci pl. rьcête z rьk-, č. mři pl. mřěte z mьr-, pňi pl. pňěte z pьn- atd.
Sem patří:
a) imperativy sloves, jejichžto praesentní kmen -o má kmenovou souhlásku tvrdou, na př. beri pl. berête km. praes. ber-o-; zejména slovesa třídy I. 1. stsl. vedi pl. vedête, č. jdi, jděte atp., 2. nesi pl. nesête, 3. grebi, pl. grebête, 4. rьci pl. rьcête č. rci, rcete stč. rcěte, 5. pьni pl. pъnête č. pni, pněte, 6. mъri pl. mьrête č. mři, mřete stč. mřěte, II. dvigni pl. dvignête č. tiskni, tiskněte, V. 3. beri pl. berête ; –
b) imperativy sloves praes. kmene měkkého, na př. teši km. praes. tes-jo-; tu jest za -oi̯- a –ê- vždycky náležité -i-,srov. I. str. 21 ; jsou to zejména imperativy tř. I. 7. psl. pьji pl. pьjite č. staž. pí, pité, III. I. stsl. umêi, -ite z umêji, -jite, č. uměj, umějte, V. 1. stsl. dêlai, -ite z dêlaji, -jite, č. dělaj, dělajte, a taktéž sáȥaj přehlas. sázěj atd., V. 2. teši pl. tešite č. teši, V. 4. stsl. lai, -ite z laji, -jite č. laj, lajte a Vl. Kupui, -ite z kupuji, -jite, č. kupuj, kupujte.