-piecěti, opiecěti, k opětiti: oplať mu to, sice ti to bude pořád opíceti Us. Jg.
píjěti, k píti. Part. napigaj sě vody Hrad. 5ᵃ, by sě neopigal t. 134ᵃ, (staří) sú malvazie pigeli VšehK. 275ᵇ; Machomet sě opygel Mand. 98ᵃ, z kteréhož (koflíku) pigel sv. Václav Háj. 478ᵃ. Subst. verb. vzdržěti sě od pygyenye ŠtítVyš. 70ᵃ. Nč. -píjím, píjeti, píjel Us.; dial. upíjám BartD. 1, 79 (val.), popíjat t. 55 (dol.), nemožu ju (vodu) pijať Suš. 522.
-plácěti, ku platiti. Impt. ani mně otplaczyey Modl. 38ᵇ. Inf. poplaczyety DalC. 26. Nč. -plácím, -plácel atd. Dial. spłácáte BartD. 2, 10 (holeš.), opłácať t.; vyplátět t. 278 (dač.) a j. – Jiné je plácěti = plátati sarcire: (rúcho) zplaczane Pass. Klem. 253ᵇ, v tom zplaczenem rúše Mart. 53ᵇ, zdraví pláceti Jg.
-prášěti, ku prositi. Inf. kto bude mšě zaproſſyeti (omylem m. zaprášěti) PassKlem. 107ᵃ. Drží se dial.: odprášám BartD. 1, 8 (zlin.), t. 156. – Jiné ku prášiti: dial. oprášám t. 156.
právěti, ku praviti. Praes. proč prziprawies Hrad. 41ᵇ. Impt. opraw yey svú přěslicu Mast. 384. Inf. przyprawyety DalC. 26, oprawyety t. 27. Part. aby (ty) to znamenal a jiným také rozprawal t. j. rozpráv́al Hrad. 71ᵃ, kdyby (dělník na vinnici) nechaje vína oprawal pléšky Štít. uč. 95ᵃ, kak by rostlo obilé, kdyby buoh jeho dobrým počesím neoprawal t. 32ᵇ, (Drahomiř) zemiu oprawala DalC. 27, kdy s’ ty se tak připrawala ŠtítOp. 17, oni tak rozprawiely, jak byli naučeni ML. 121ᵇ. Part. nižšie skrze vyššie má zpořiezeno à prawano býti Štít. uč. 67ᵃ, dřéve jsú některá lékařstvie rozprawana ŠtítVyš. 28ᵇ. Subst. verb. w oprawanyu in directione ŽGloss. 118, 7. Nč. rozprávím, -věl atd. Dial. vyprávám BartD. 1, 8 (zlin.), vypráv́áł sa na jarmark t. 2, 416 (val.) a j., selka jednomu pacholkovi poprávjala (přilepšovala) a druhému nepoprávjala Kulda 2, 90.
-ptýleti, ku -ptýliti. Praes. rozptylém dispergam Kladr. Lev. 26, 33. Impt. rozptyley pyšné Ben. Job. 40, 6, rozptyleyte ſe Kladr. 1. Reg. 14, 34. Part. rozptylel t. Deut. 30, 1, rozptýlel Ben. Tob. 3, 4. Zaniklo.
púščěti, k pustiti. Praes. (já) otpuſczyegy Modl. 6ᵇ, jáť tobě odpuſſtyem Štít. 34ᵇ, otpuſczyeſſ Modl. 8ᵃ, krčmář prziepuſczie smilstvo Hrad. 114ᵃ, někteří odpuſſtyegy Štít. uč. 34ᵇ. Impt. nedopuſcziey Pass. 570, neopuſcziey mne ŽKlem. 70, 18, neopuſtiey mne t. 27, 22, puſcieyte Koř. Mat. 7, 6; novotv. s -a-: puſſtay sobě krev Chir. 258ᵇ, puſſtayz sobě (vína) do hrdla t. 169ᵇ, puſtayz jie (vody) sobě v oči t. 281ᵃ, puſtayz t. 282ᵃ. Impf. opúščějiech, v. v § 26 č. 3. Inf. odpuſſtyety Štít. uč. 34ᵇ. Part. puſcziegycz Pass. 9, puſczieyucze mittentes ŽWittb. 77, 9, puſcziegiuce ŽKlem. tamt. Part. puſczal Hrad. 135ᵃ, (bóh) jim pokrm na zemi ſpuſczal Krist. 20ᵃ, ež jest dopuſſtyal toho Štít. ř. 221ᵃ, aby neprzipuſſtyala Štít. uč. 39ᵇ, aby odpuſſtyely t. 34ᵇ, nepuſczieli Pass. 585, upuſtieli t. 143. Part. aby (křesťanka k uvězněným) nebyla puſczana Pass. 480, střiebro prziepuſczano proba
