základního s -j, a mění se tím spojením podle známých pravidel hláskoslovných, stejně jako to bylo vyloženo v tř. IV při praes. sing. 1. os. v § 134 a při part. -nъ v § 138, g). Změna ta také zde časem se ruší a analogií vrací se souhláska slovesa nebo kmene základního, na př. prováděti vedle provázeti (k voditi), káťět BartD. 2, 278 (třeb.) v. káceti atd.; odchylky tyto vyskytují se porůznu na území západním, a v nář. mor. a slc. jsou čím dále na východ hojnější.
Některá ze sloves sem patřících tvoří praes. indik., někdy také jiný tvar praesentní, podle vz. V. 2; na př. lécěti praes. lécěju a také léču, diábel osídla lecye t. j. lécie ŠtítBud. 178, kto osídlo jiným lechze t. j. léče AlxH. 7, 23 (verš 8slab., rýmy: peče a uteče), střieleti, váleti, kúleti praes. -leju nč. -lím a dial. -lu, -leš atd. BartD. 1, 79 (val.) atd. Odchylky tyto, valnou většinou novotvary z doby teprve pozdější, vyskytují se zřídka v češtině západní, hojněji v nářečích východních.
Některá slovesa jiná.
-biezěti, iterativum ku -biediti. Inf. Ježíš počě apostolóv nabiezieti Hrad. 76ᵃ. Part. pobiezege Ben. 1. Reg. 17, 16. Nč. pobízím, -bízeti, -bízel atd.; dial. pobízať BartD. 2, 10 (holeš.), pobizál t. 145 (slavk.).
bíjěti, k bíti. Praes. sám zabigie Hrad. 98ᵇ, zabigiete ſie ŽKlem. 61, 4. Impt. nezabigiey Hrad. 98ᵃ, nezabigieyte t. 119ᵃ. Inf. wybigiety Pass. 7, budú smiech pobygyety DalC. 10. Sup. v. § 155, b). Part. pobiyal ſi ľud ŽKlem. 45, 3, kradl sem i prziebigal, žehl sem svú rukú, wybiyal Hrad. 109ᵃ, by zbyyal obět Pror. Jer. 33, 18, byste mne nezabygieli Pass. 406, proč tě zabygyely Modl. 132ᵃ, častokrát se bigeli Háj. 454ᵇ. Part. byl pobigan Mart. 26ᵇ, obět zabiganu Ol. Ezech. 40, 42; rucě a nozě byly probyganye ML. 123ᵇ. Subst. zabygyenye veliké Pror. 24ᵇ. Nč. -bíjím, bíjeti, bíjel Us., (kněží) své manželky bíjeli WintCírk. 646; dial. zabíjat BartD. 1, 7 (zlin.), dobijáł t. 2, 305 (val.), zabijali t. 1, 186 (též), že stě mne bijali Suš. 119.
-búzěti, k buditi. Praes. co nás wzbuzije k rytieřství Štít. ř. 125ᵇ. Part. kto by nás wzbuzal tamt. Nč. probouzím, -bouzeti, -bouzel atd.; dial. zbúzat, co zbúzáš BartD. 1, 297 (val.).
-cláněti v. -sláněti.
-číněti, k činiti. Praes. netolik sě dopustilého nekajem, ale i viece przyczynyemy Štít. ř. 232ᵇ. Impt. nepṙiċínieyż ničehož Kladr. Přísl. 30, 6. Part. některde ujímaje a některde przyczynyege Štít. uč. 99ᵇ. Part. aby nemnoho pryſkyryce prziczinal LékB. 204ᵇ.
-dářěti, k dařiti. Praes. zářě, jenž podarzye slunečnú nádějí Perw. 2 (pís. XIV stol.).
-dieleti, k děliti. Part. (sv. Prokop) co svýma rukama vydělal, toho ješče chudým udielal Hrad. 9ᵃ, chudým ščedřě udielal t. 16ᵇ. Nč. udílím, udíleti, udílel atd.
