tum ŽWittb. 11, 7. Nč. pouštím, pouštěl atd. Dial. púščať BartD. 1, 55 (dol.) atd.
púzěti, k puditi. Praes. málo sršňóv mnoho much zapuzye a jeden jastřáb mnoho vran wzpuzye DalC. 44. Impf. dva puziezſta (sic) deſiet tuſiczow fugarent ŽWittb. Deut. 30, p(u)zieſta ŽGloss. tamt. Part. dva puzala deſiet tyuſſiucz ŽKlem. tamt. Nč. po-pouzím, -pouzel atd.
-ráběti, k robiti: vyráběti Us., dial. vyrábʼám, zarábʼať BartD. 1, 156 a 295 (laš. a j.).
-rázěti, k roditi. Impt. viec sě na tobě ovoce nevraziey Krist. 77ᵇ; nikdy se z tebe ovoce nenarazai Koř. Mat. 21, 19. Part. nikda sě wieczſſy neurazal Pass. 281, lépe by bylo jemu, by sě byl nenarazal Hrad. 76ᵇ, by sě byl nenarazal Alb. 52ᵇ, lépe by mi se bylo stalo, bych se byl nenarazal Štít. uč. 151ᵃ; když (Adlička) se jest narázela Tkadl. 4ᵃ. Zaniklo.
-rážěti, k raziti. Part. plášč kříži wyrazany Pass. 399. Nč. vy-rážím, -rážen atd.; dial. vyrážám, vyrážať BartD. 1, 79 (rožn.) atd.
řúcěti, k řútiti. Praes. neb ť sě na mě ryba rziczie Lit. Tob. 6, 3, (ryba) řície ſe na mě Kladr. tamt. Zaniklo.
-rúčěti, k ručiti. Praes. (já) bohu vás poruczyeyu Pass. 315, (já) porucziegiu ŽKlem. 30, 6, v tvoji rucě poruczijem mú duši Štít. ř. 164ᵇ, (ktož) poruczye Alb. 18ᵃ. Part. porucziegie Pass. 557, porucziegycz t. 312, porucziegucze Hrad. 8ᵇ. Part. poruczal Pass. 331, Alb. 18ᵇ. Nč. poroučím, -četi atd.; dial. poróčať BartD. 2, 10 (holeš.) atd.
rúšěti, k rušiti. Praes. (ti) ruſiegyu svá čsná ložě Hrad. 118ᵃ. Impt. neruſſeyte pořadu Štít. uč. 26ᵇ. Inf. (čistoty) neruſſiety Hrad. 62ᵇ. Part. cělosti děvojstva neruſſegie Krist. 12ᵃ. Part. rúšal, dochované v příjm. Roušal. Dial. rušať se = hýbati se BartD. 1, 263 (laš.).
sázěti, k saditi. Part. pro-ň-ž svój život pozzazal ApŠ. 141, aby (ponožka) jiné ptáky poſazala Hrad. 99ᵃ. Part. (sv. Pavel) v žalář ſazan Pass. 302, v téj vinnici by naſazano bylo Štít. ř. 168ᵃ atd. Nč. sázím, sázel, sázen atd. Dial. sázat BartD. 1, 25 (zlin.), sázał t. 2, 31 (holeš.); sážené t. 187 (tišň.), t. 234 (kunšt.); sádět t. 2, 208 (třeb.), t. 278 (dač.), sáděnŷj t. 274 (jemn.); podle V. 2: sážu, sážeš pl. 3. sážú BartD. 1, 25 (zlin.), t. 79 (val.), t. 264, sádžem Hatt. slc. 133.
scáti, ze sьk-, stsl. sьcati praes. sьčą mingere. Praes. a impt. jsou v tř. III. 2, v. § 132. Sem patří tvary sca-. Za sc- bývá ob. chc-. Přehláska, která by v některých z tvarů sem patřících býti měla, není nikde. Inf. scáti Us. Part. scal: pak-li by kto ſſczal krwy Chir. 236ᵇ, scal Us., scoł, scała Lor. h.-ostr. 61, scany tamt. Srov. I. str. 102.
sláněti, cláněti, ke sloniti. Praes. (čstnostní) tvéj pravici sě ſlanyegy acclinantur Rúd. 18ᵇ, jáz sě jím (bohem) ſlanyegi Marg. 171. Part. sv. Jan knězě zaſlanyel DalC. 34. Nč. zacláním, -ěti atd.
