Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<328329330331332333334335336>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

přehlasováno) ovládá zase -a- a jest tedy sg. sázal a také plur. sázali atd. – Vše jako u sloves sluša-, slyša- v tř. III, v. § 118.

Praesens. Sing. 1. sázěju, -iu, -i, ze staršího sáȥaju, psl. sadjają; na př. (já) bohu sě poruczyeyu Pass. 339, (já) porucziegiu ŽKlem. 30, 6, (já) poruczyegy Pass. 306, porúčeji Trist. 112 a 146 atd.; – novotvar sáziem, podle § 7, A) č. 4; na př. (já) odpuſſtyem Štít. uč. 34ᵇ, v tvoji rucě poruczijem mú duši Štít. ř. 164ᵇ, propúštiem Trist. 322; – z -iem pak ztrátou jotace -ém a zúžením -ím: sázím Us. – Sing. 2. sázieš ze staršího sáȥáš, vzniklého stažením ze sáȥaješ psl. sadjaješъ; z -ieš pak ztrátou jotace -éš a zúžením -íš; na př. ješto sě ſweliczies Pass. 299, co mě ſmuczyeſs Hod. 88ᵃ padesát koláčiev nawales Hrad. 137ᵃ, co sě ſwarzeſs Hod. 84ᵇ atd., sázíš Us. – Rovněž tak sing. 3. sázie, , , ze sáȥá atd.; na př. člověk kraczije Štít. ř. 15ᵃ, málo jich przychazije t. 158ᵇ, diábel osídla leeczije t. 19ᵇ, bóh některé věci przepuſſtije t. 9ᵇ, člověk neobmyſſlee súdu božieho t. 68ᵃ, neduh zaduſſe člověka t. j. zadúšé LékB. 188ᵇ atd., sází Us. – Rovnež tak du. 1. sázievě, -va a 2. 3. sázieta, zde bez dokladů. – Rovněž tak plur. 1. sáziem, -me, -my, ze sáȥám atd.; tvar -iem jen dotud, dokud nebyl vznikl stejně znící novotvar pro sing. 1., o němž viz zde nahoře; z -iem- je dále m- a -ím-; na př. (my) bohu jě poruczyem súditi DalC. 98, pokuſſyemy Pass. 321, przyczynyemy Štít. ř. 232ᵇ, všecko ſnaſſeme t. j. snášéme Alxp. 101 atd., sázíme Us.; dial. -mè atd., jako v § 54. – Rovněž tak plur. 2. -sáziete, -éte, -íte, ze sáȥáte atd.; na př. zabigiete ſie ŽKlem. 61, 4, prziekazyete Modl. 21ᵇ, lecete pekelné muky t. j. lécéte Hod. 87ᵇ atd., sázíte Us.; dial. -ťe atd. jako v § 54. – Plur. 3. sázějú, -iú, ze staršího saȥajú a to ze sadjajątь; na př. jižto ſtawiegiu ŽKlem. 126, 1, všichni se ſtawyegy Štít. uč. 58ᵃ atd., sázejí Us. spis., sázej’ Us. ob.; dial. , -um atd. jako v § 54. O tvaru s -t: uclanaiut ze t. j. ukláňajút sě devitant Greg. v. § 9. Zvratnou analogií bývá dialekticky a druhdy z umělosti také pl. 3. sází atp.; o tom v. § 14, A) c). A krom toho bývá tu dial. -ijó: kácijó BartD. 2, 54 (přer.) a j., srov. § 14, A) d).

Místo -í- bývá po č- obměnou dialektickou -é-, -é-; na př. máčém, máčéš atd., pl. 3. máčejó Btch. 248 (dol.-beč.), kráčěm, éš atd. pl. 3. kráčijó BartD. 2, 12 (holeš.). – V slc. a některých jiných nářečích východních je v koncovce -a-, -á- dílem staré nepřehlasované, dílem analogií opět uvedené: slc. vraciam, -iaš, -ia, -iame, -iate, -aju, sháňam, -aš atd. Hatt. slc. 131; kácám, kácáš atd. BartD. 2, 30 (holeš.), střílám t. 1, 25 (zlin.), zbúzáš t. 297 (val.), odnášá t. 239 (též), šak sa dorozpráv́áme t. 169 (též), vyváďáte t. 176 (též), stav́ajú t. 25 (též). V nář. dol.-beč. slovesa sem patřící některá mají náležité -í- (-é-), -e-, jiná pak -á-, -a-, patrně analogií nově přivedené; na př. praes. krájím, -íš pl. 3. krájijó, inf. krájeť, part. krájeja, krájeł, krájené atd., máčém, -éš atd., a vedle toho praes.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).