ěleju, žěleti, rus. žalêtь, stsl. želêti, želêją lugere. Praes. žěleju atd.: zloděj zzele, že j’ kradl Štít. uč. 128ᵇ; člověk zyele Alb. 16ᵇ; toho selewye AlxBM. 1, 21; jsú, ješto zzelegy, že jsú zle činili Štít. uč. 128ᵇ. Impt. žělej: ty nezeley, že máš umřieti, ale zeley, ež atd. Štít. uč. 150ᵃ; viz a zieley mne Ans. 2, zzeleyme své viny Štít. ř. 221ᵇ, zieleyte mého syna Hrad. 50ᵇ. Impf. žěléch: Nero zieleſſe Pass. 298. Part. žělejě: Petr zaplaka zielegie Pass. 289, potřěse sě země zielegyczy Hrad. 92ᵃ, želegicze ChelčP. 57ᵇ. Part. žělel: abych pozelel ŽKlem. 157”, Nero zielel Pass. 299, mudřec želel Troj. 197; odchyl.: by kto spolu zielal qui contristaretur ŽKap. 68, 21, srov. dialekt. želali desiderare. Nč. želím pl. 3. želejí, impt želej atd. – K tomu novotv. žě iti v tř. IV.
2. vzor trpěti, trpu.
126. Sem patří slovesa třídy třetí, jejichžto kmen praesentní jest -i, na př. psl. tьrp-í- stsl. trъp í- č. trp-i-, slyš-i- atd. Kmen infinitivní je tьrp-ê-, slyš-a- atd. [= Lesk. IV. B].
Tvary slovesa vzorového jsou
praesens indik.: | ||
sg. 1. trṕu, -i; -ím | du. 1. trpívě, -va | pl. 1. trpím, -me, -my |
2. trpíš | 2. trpíta | 2. trpíte |
3. trpí | 3. trpíta | 3. trpie; |
imperativ: | ||
sg. 1. – | du. 1. trpivě, -va trpvě, -va | pl. 1. trpim..., trpme, -my |
2. 3. trpi trp | 2. 3. trpita trpta | 2. 3. trpite trpte |
imperfektum: | ||
sg. 1. trpiech | du. 1. trpiechově, -va | pl. 1.trpiechom, -me, -my |
2. trpieše | 2. trpiešta, -sta | 2. trpiešte, -ste |
3. trpieše | 3. trpiešta, -sta | 3. trpiechu |
-ie- ze staršího -ⁱá-; | ||
aorist: | ||
sg. 1. trpěch | du. 1. trpěchově, -va | pl. 1.trpěchom, -me, -my |
2. trpě | 2. trpěsta, -šta | 2. trpěste, -šte |
3. trpě | 3. trpěsta, -šta | 3. trpěchu; |
