stsl. trьpivê, slyšivê (-va), zde nedoloženo; vynecháním samohlásky trpvě, slyšvě, -va: stójvê a nechoďvě Ol. 1. Reg. 14, 9. – Du. 2. 3. trpita, slyšita, psl. -ita: když sě oba vdáta, tehda sě právem oba dědiny drzyta Rožmb. 253 (mohlo by býti též indik.); trpta, slyšta: ſlyſſta komorníky (du. vok.) Rožmb. 248, oči drzta póst Štít. ř. 208ᵇ; analogií -ěta, v. § 19 č. 5, zde nedoloženo.– plur. 1. trpim, slyšim, -me, -my, psl. -imъ, -me, my, zde nedoloženo; vynecháním samohlásky trpme, slyšme Us.; -my: Stuoymy MastDrk. 321, drzmy sě NRada 1248; dial. -mè atd., jako v indik.; analogií -ěm atd.; neſpiemi ale bdyemi Koř. 1. Thess. 5, 6 atd., pomněm, bděm, -me Us. – Plur. 2. 3. trpite, slyšite, psl. -ite, nedoloženo; vynecháním samohlásky trpte, slyšte: Slyſte attendite ŽGloss. 77, 1, trpte, slyšte Us.; analogií -ěte: pomnyete Hrad. 96ᵃ, t. 119ᵃ, zrzyete AlxV. 695, bdyete Ol. Num. 18, 5, wezrziete Otc. 264ᵃ atd., pomněte, bděte Us.; za -te je dial. –ťe atd., jako v praes. indik. – Novotv. mněj atp. v. v § 132.
O dloužení impt. stój, bój sě proti praes. stoju, boju sě v. § 19 č. 9 a § 132.
129. Imperfektum trpiech, slyšiech, -éch, -ích atd.; ze staršího -ⁱách atd., srov. § 26 č. 4. Stsl. trъpêachъ, slyšaachь atd. Na př. newiediech ignorabam ŽWittb. 34, 11, ŽKlem. tamt. nzyech tạbescebam ŽWittb. 138, 21; ač (ty) uzrzieſſe zlodějě, biezieſſe s ním si videbas.. currebas t. 49, 18; (ty) wydyſſe Lvov. 9ᵃ; list v svéj rucě dyrzyeſſe Pass. 326, Mojžieš mlczijeſſe Štít. ř. 131ᵇ, zda-li srdce nehorzijeſſe t. 72ᵃ hledyeſſe GestU. 111, krzyczyeſſe t. 226, jenž ſedyeſſe t. 116; pověst byezzeſſie GestBř. 2ᵇ; vepř byezyſſe GestU. 228, jenž mnyſſe t. 47 a j., drak leziſſe GestM. 75 (57), (žena) ſediſſe t. 73 (56); (král) ſedijſſe Alxp. 5, Alexandr (hůl) držyſſe t. 8; bratry (dva) proti sobě ſtogyeſta DalC. 53, (Štěpán a Vladislav) newyedyeſta t. 62, sě bogieſta Pass. 156, ješto ſlyſſieſta Štít. ř. 76ᵇ, z toho sobě s obú stranú zawidyeſſta GestU. 209; mnijechom Štít. ř. 70ᵃ, v Egyptě ješto ſediechom nad hrnci masa t. 239ᵃ; ſlyſſijechu t. 76ᵃ, ktož ſtogyechu GestU. 33; všickni ſe bogichu t. 26, jenž okolo ſtogichu t. 34, všichni mnychu t. 87, (stráže) okolo města lezichu GestM. 140 (106). Novotvar -ějiech atd. podle III. 1: on mnyegieſſe Mill. 15ᵃ, jenž chtiegiſe Otc. 4ᵇ, všickni mniegychu GestM. 43 (40) atd. –
130. Aorist trpěch atd., slyšěch ze staršího -šach, atd., psl. tьrpêchъ, slyšachъ atd. Na př. wzdrziech distuli ŽKlem. Deut. 27, welech Hrad. 126ᵇ; ty (Jidáši) v češt zzie tyſchzie JidDrk. 21, prvú radost tehdy s’ měla, když (ty) uſlyſſye Hrad. 119ᵇ; Prokop nechtie rád opatem býti t. 8ᵃ, wzzchotye sě jemu ovocě Jid. 78, (Maria) zaſlyſſye tvého hlasu Hrad. 120ᵇ; druhý po pannu trže (běžel) Trist. 116; vzrziechwa jednoho Krist. 106ᵇ; bieziechomy Hrad. 2.ᵇ; atd. V Comest. je několikrát pl. 3. psáno -ichu m. -ěchu:
