ArchČ. 14, 367 (z r. 1528). Novotv. maj Duš. verb. 198 (slc.)- – Impf. jmějiech a jmiech, z čehož několikerými změnami hláskovými se vyvinuly tvary znění rozmanitého; zejména jest jmějiech, mějiech: (baba) gmiegieſſe psa Hrad. 103ᵃ, gmyegieſſe ŽKlem. Ann. 5, Pass. 280, dietě na čele gmyegieſſie ránu GestBř. 60ᵃ, (Kaifáš a Annáš) snem gmiegieſta Hrad. 82ᵃ, gmiegiechu ŽKlem. Deut. 37, gmyegyechu jej za pána Kat. v. 2590, viece miegieſſe ľuda pěšieho AlxH. 3, 41, (baba) myegyeſſe pastorka DalC. 19, tu sě dobré gmyegyechu t. 58 atd.; jmějéch, mějéch: (Alexander) otčíka neymyegeſye AlxV. 124, gmyegeſſe Kremsm. 92ᵃ, mějéše Trist. 189 atd.; jmějích, mějích: zbožie kteréž gmiegiſſe Otc. lᵇ, rytieř ženu miegyſſe GestM. 150 (110), miegychu pomluvu mezi sebú Otc. 320ᵃ a j.; jmiech, miech: anjelík imyeſe lokti Příp. Svatojiř., (orlicě) gmieſſe křídla AlxH. 3, 11, gmieſe DalH. 41, gmyeſſe DalC. 2, (Alexander) myeſye mistra AlxV. 126, Maria radost myeſſe ML. 34ᵇ, (Přémysl a Smil) jiesti nemyeſta DalC. 76; jmích, mích: (král) myſye ženu AlxV. 71. V sing. 2. 3. jest odsutím také jmiešʼ m. jmieše: (Marie Magd.) již gmies bolestí přěmnoho Hrad. 30ᵃ (verš 8slab.). – Aor. jměch atd.: (Zavišě) gmye jěti DalC. 93, (Jáchym) neygmie plodu LMar. 21, když mie Bryseida ssésti s koně Troj. 141ᵇ, oba bratry dvě sestřě myeſta Pulk. 119ᵇ (bezpochyby aor.) atd. – Inf. jmieti atd.: gmieti za to Kunh. 148ᵇ atd., míti, mít Us., mět BartD. 1, 25 (zlin.) a j.; novotv. mať: budeme mať zimovisku Suš. 681. – Part. jmajě atd.: negmage ŽKlem. 37, 15, magyucz AlxH. 3, 21, gmaiuce Kunh. 151ᵃ, magijcze Štít. ř. 7ᵃ atd ; gmagijecze t. 73ᵃ je m. -íce; maje, majíc- Us.; novotv. měja BartD. 1, 26 (zlin.) a j. – Part. jměl atd.: gmiel ŽKlem. 118, 163, miel ſem t. 118, 113, gmieli PilB. atd., měl, -a atd. Us ; zdlouž. miel, míl: třeba to mil chodHan. 42, dyby míla t. 199, dybychom míli t. 203, mjél BartD. 2, 177 (brn.) a j.;. novotv. mal: len jedneho syna mala Suš. 157, mal BartD. 1, 45 (břez.), máu (z máł) t. 39 (súch.): v řeči laskající: tu mal, tu mala Ner. Malostr. 123. – Part. jměv atd.: zlu myew radu Pulk. 123ᵃ, měv atd. Us. – Part. jmien : ten za pána gmien má býti Hug. 369, (duše) nenie gmiena za čistú t. 148 a j., jmín Us. spis. – Subst. verb. jměnie: pravého pokojě gmyenye Alb. 104ᵃ atd., jmění Us.; novotv. imanie slc. – Složeniny pojměti, přějměti, přijměti mají jmě- veskrze: praes. -jměji, -jměješ atd. podle I. 7, impt. -jměj, inf. -jměti atd., na př. (já) pogmyegi své vóle Štít. ř. 106ᵇ, ŠtítOpat. 27, tesknosti pojměješ Pís. br. Jg., tělo rozkoši poimiege Kruml. 266ᵃ, (rodiče) mnoho práce przegmyegy Štít. uč. 25ᵃ; inf. mosejí pogmyeti práce Štít. uč. 67ᵃ; part. poymyewſſy Hrad. 59ᵇ, poymyěwſſe práciu DalC. 10; nč. pojměji, -ju, -ješ atd. Us., sg. 3. poměje BartD. 1, 80 (rožn.) a také pomá tamt., impt. přiměj ho ku práci Us.
leleju, leleti fluctuare. Praes. leleju, leléš: moře řekli sme vrtké srdce, ješto se le le (sic) i sem i tam jako voda t. j. lelé ŠtítMus. 70ᵇ, (země)
