rděju sě, rdieti sě, srov. stsl. rъdêti sę v III. 1 (tu někdy také bez sę) a dílem III. 2. Praes. rděju sě atd.: (ruože) rdiegie se m. rdějí se Troj. 220ᵃ. Part. rdějě: toť jě viziu ſye rdiegucze UmR. 259, rdějící se vody Br. Jg. – Přenáší se do III. 2.: praes. pl. 3. rdí se Kom. Jg., impt. zardi se Kollár Předzp. k Sl. Dc., rdící se víno Br. Jg.
slušěju, slusěti, stsl. slušati; tvary slovesa tohoto a doklady v. v §§ 120–124.
směju, smieti n. směti, stsl. smêti audere Mikl. Lex., lépe sъm- podle Cod. Mař. atd. Praes. směju, smieš atd.: (já) omlúvati neuměji jejie bludu ani ſmiegy Hrad. 43ᵃ, (já) neſmyegy zjěviti t. 103ᵇ, ač to řéci ſmyegi Kat. v. 809; já ſmyein přistúpiti Modl. 25ᵃ, neſmyem řéci Štít. ř.192ᵃ; hospodář neſmye rozkázati Štít. uč. 59ᵃ, kto ſmije to vzpomenuti t. j. smie Štít. ř. 164ᵃ, když ny naši ludé vaditi ſmyegy DalC. 50, vida Alexander, že jeho rytieři neſmiegij na most Alxp. 44 atd., smím pl. 3. smějí Us. – Impt. směj, ſmyey aude Štít. uč. 22ᵃ, směj nesměj Us. – Impf. smejiech: neſmiegieſſe Pass. 283, Troj. 227ᵃ, neſmyegyeſſe Modl. 54ᵃ, neſmiegeſſe EvTřeb. Jan. 4, 13, Vlaši neſmyegyechu DalC. 47; smiech: nesmieše ijeden Němec do Čech sě oddati DalJ. 67 z rkp. P. – Aor. směch: že sě ſmye králem nazývati Hrad. 97ᵃ, Neklan počě sě báti i neſmye na vojnu vstáti DalC. 18, Vršovici přimluviti sě neſmyechu DalC. 40 (bezpochyby aor.). – Inf. smieti, smíti: má-li vražedlník ſmijety tělo božie přijímati Štít. ř.76ᵃ, něco ſmijeti učiniti Hrub. 380ᵃ, ſmijeti se pokusiti t. 157ᵃ, oni se nebudú ſmijti potkati Háj. 137ᵇ, smíti Us.; nezdlouž. směti, smět Us., v. § 31 č. 5 a). – Bývá kladeno do tř. I. 7; ale v č. patří sem, jak svědčí pl. 3. ob. smějʼ, v I. 7 bylo by -ou.
spíleju, spíleti, špíl-, ze stněm. spil žert, spiln žertovati. Praes. spíleju atd.: jáz ť ſpilegy Hrad. 130ᵇ, jenž bohem poſpyle t. 95ᵇ, (kostečníci) svátými ſpilegy t. 115ᵇ, třetí ẛpilegy ŠtítOp.398. Inf. spíleti: počechu jím ſpileti Hrad. 88ᵇ. Part. spílejě. jako ſſpylegie vece ioculariter Otc. 184ᵃ. Part. spílel: (kupec) by neſpilel Štít. uč. 112ᵃ, aby (ty) neſſpylel tamt., potupil i poſpylel Alb. 29ᵃ. Part. spílev. spilewſſe jím Hrad. 86ᵃ. Part. spíleno: bylo poſpyleno Alb. 29ᵃ. Subst. verb. spílenie: poſpilenye ŽKlem. 39, 5 atd. Zaniklo.
studeněju, studeněti. Part. studeněl: láska mezi lidmi zſtudenyela geſt Orl. 49ᵃ.
tleju, tl ti, psl. tьlêti corrumpi. Praes. tleju atd.: pomoc jich zetle ŽKlem. 48, 15, všickni zetlegiu t. 101, 27. Part. tlel: milost tlela Rúd. 25ᵇ, zetleli sú jiezvy ŽKlem. 37, 6 atd.; dial. tleť BartD. 2, 11 (holeš.), klet t. 128 (zábř., dialektickou změnou tl- v kl-, srov. I. str. 393); odchyl. praes. tlu, tleš t. 1, 126 (laš., podle I. 6), cosi kleje t. 2, 128 (zábř., = tlí), v plápol (popel) stlete m. zetlejte Koll. Slávy Dc. I. 9, tlící stel ČcchNezn. 43 (m. tlející stlaní).
