Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.

[Generovaný obsah]

rzewú křičíce Ben. Jg., když (kněží) žalmy své rzewý Blázn. 171ᵇ, krávy neřewau Hořek. 18ᵇ, řevau křičíce Vel. Jg. Dosud tak v nářečích: to dítě řeve Duš. jihoč. 2, 32, kráva říve BartD. 2, 182 (tišn ), řive t. 267 (jemn.), revem Hatt. slc. 134. Analogií řvu atd.: řvu Br. Jg., Rosa 194, ržwu Drach. 103, diábel jakžto lev rzwe a ſſpula ſye ROlB. 11ᵃ. Novotv. řuju, řiji: dobytek rzyge Pass. 615, ohaři řijí Smil. přísl. ve Výb. 1, 842. – Impt. řevi atd., nedoložen: řvi, řvěte n. řvete Us. – Impf. řeviech: velmi rzewiech rugiebam ŽKlem. 37, 9, ŽKap. tamt., rzewyech ŽPod. tamt., rzeviechь Hlah. tamt., zvieřata řeviechu DalJ. 105 podle rkp. Z; novotv. řujiech: velmi rzugiech ŽWittb. 37, 9. – Aor. řuch atd.: Vlasta wzrzyu jako nedvědicě DalC. 15. Vlasta vzři DalJ. tamt. podle rkp. V a j.; novotv. řvach: Vlasta zeřva DalJ. 15 podle rkp. L, zařva tamt. podle Ff, (Ježíš) zarzwa duchem infremuit Koř. Jan. 11, 33, jeden obraz (modla) zerzwa Comest. 164ᵇ. – Inf. řúti, zde nedoložen. Novotv. řváti: počě rzwati Pass. 610, hospodin rzwaty bude rugiet Pror. Jer. 25, 30, máš rzzwati Kruml. 323ᵇ, kde by měl skot řváti, tu kola řevú Smil. přísl.ve Výb. 1, 842, řváti atd. Us.; jiný novotvar v nářečích podle praes. řev-: revať slc. (praes. je tu revem), řivat BartD. 2, 267 (jemn., praes. je tu řivu, m. řívu ze řévu). – Part. řeva, řevúc-: jako lev rzewa ŽWittb. 21, 14, ŽPod. tamt., lev počě rzewa sěm i tam běhati Pass. 352, rzewa t. 532, jako lev rzewa Kat. v. 3139, hospodin rzyewa rzwaty bude Pror. 25, 30, lev rzewa obcházie Hug. 256, (nepřietel) chodí rzewa t. 258, šťenec rzewa rugiens Ol. Súdc. 14, 5, jako lev rzyewa EvOl. 154ᵃ, jako lev rziewa Otc. 5ᵃ, lapaje a rzewa Kladr. žalm 21, 14, (lev) náramně rzewa Ben. Súdc. 14, 5, král (Václav) zařeva upadne v šlak Žíd. v ČČMus. 1827, IV. 92, jako lev lapaje a řeva Vel. Jg.; ščeňata lvoví rzewucze ŽWittb. 103, 21, mláďata rzewucz ŽPod. tamt., ščenci rzewucz ŽKap. tamt., ščenci rzevuce Hlah. tamt., zvieřata řevúce ploviechu DalJ. 105, když se vracovali rzewucze Adam 200ᵇ, krávy rzewuce Hug. 175, (krávy) rzewucz mugientes Ol. 1. Reg. 6, 12, rewuc Kladr. tamt., rzewúcze Ben. tamt.; slc. revúc; mylnou analogií -íc: rzeuíce rugitus emittunt Ol. Job. 39, 3; adjekt: jako lev rzewuci ŽKlem. 21, 14, rzewuczy ŽKap. tamt., hlas rzewuczi Lit. 2. předml. k evang., hlas zvieřat rzievucichь Hlah. Sap. 17, 18, lvové rzewuczij Ol. Sof. 3, 3, zvieřat rzewuczych t. Sap. 17, 18, lev rzewuczy Troj. 96ᵇ, lva rzewuczieho t. 33ᵃ, rzewúczijeho Ben. 4. Esdr. 12, 31, lev řewaucý Cis. z r. 1614. Analogií řva, řvúc-: lev řvúcí (vyps. Jos. Truhlář z KřižA. 136). lva rzwuczyeho HymnOp. 177ᵇ, řvaucí Vel. a Kom. Jg., řva, řvouc-, řvoucí Us. Novotv. řujě atd.: lev velmi rzygie počě ocasem v zemi bíti Pass. 535, ščenci lwowe rziugiucz ŽKlem. 103, 21, ot hlasu rzygyczych bojovníkuov Pror. Jer. 8, 16. Part. řul: (zvěř) rſula AlxB. 5, 26, Maxenc zarzyl jako ze vzteklého ducha Kat. v. 3247; novotv. řval: rzwal sem Kruml. 420ᵃ, Tobiáš zaṙwal jest Kladr. Tob. 3, 1, řval Us. Part. řuv nedoloženo; řvav: zarzwaw pohan Vít. 90ᵇ, (Ježíš) zarzwaw duchem ingemiscens Koř. Mark.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).