Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.

[Generovaný obsah]

210, szug střevíc Ben. Jos. 5, 16, obuj atd. Us. – Aor. -uch: ta panna ſzv obuv ML. 134ᵇ, jenž (obuv) ſzu Ol. Ruth. 4, 8, sluhy obnaživše ji i ſzuchu Kat. v. 3016. – Inf. -úti: obouti Us., slc. obut atd. – Part. -ujě: (sv. Václav) tomu škorně ſzugye utieráše DalC. 27, obuje, -íc Us., hned půjdu obuja čižmičky Suš. 673. – Part. -ul: szul člověk střevíc Ben. Ruth. 4, 7, když jsú je wobuli t. 2. Par. 28, 15, obul Us., zoul, oboul chod. 58, Duš. jihoč. 2, 55, obúl BartD. 2, 147 (slavk.) a j. – Part. -ut: obut atd. Us.

Kromě toho jsou tu některé novotvary, zejména: novotvary praesentní těch sloves, jejichž tvary infinitivní na pohled sem ukazují, na př. praes. duji impt. duj part. duje atd. místo dmu-dmi-dma, srov. § 88, praes. pluji impt. pluj part. pluje atd. místo plovu-plov-plova, viz v první části tohoto §; a naopak novotvary infinitivní těch sloves, jejichžto zase tvary praesentní sem ukazují, na př. praes. kuju inf. kovati part. koval atd. a novotv. inf. kouti part. kul atd., srov. § 192.

Třída druhá.

Do třídy této patří slovesa, jejichžto kmen infinitivní má příponu kmenotvornou psl. -ną č. -nu, na př. mi-ną- č. mi-nu- v inf. psl. minąti č. minúti z koř. mi-, srov. § 30 č. 3, II [= Lesk. II].

Přípona -ną č. -nu bývá dílem 1. ve všech tvarech t. zv. infinitivních, tedy v inf. na př. mi-nú-ti, sup. mi-nú-t, part. mi-nu-l, mi-nu-v, mi-nu-t a subst. verb. mi-nu-tie, dílem 2. jen v inf. a sup., na př. tisk-nú-ti, tisk-nú-t, kdežto infinitivní tvary ostatní bývají bez něho: part. tiskl, tisk, tišč-en nč. tišť-en, subst. tišč-enie nč. tišť-ení. Podle toho dělí se slovesa této třídy ve dvě skupiny:

1. Skupina první, vz. minúti, minu, kmenotvorná přípona -nu psl. -ną je v infinitivních tvarech ve všech. Sem patří především slovesa třídy II., jejichžto slabika kořenná, jdoucí před -nu, se končí samohláskou, na př. mi- v mi-nú-ti stsl. mi-ną-ti, du- v du-nú-ti stsl. du-ną-ti, plu- v plunúti stsl. plju-ną-ti, ply- v ply-nú-ti, mę- v -po-ma-nú-ti stsl. po-mę-ną-ti. Také sem patří slovesa, která tu původně měla souhlásku, ale ztratila ji, na př. to-nú-ti z býv. top-ną-ti, tr-nú-ti z býv. tьrp-ną-ti, -chr-nú-ti z býv chrъm-ną-ti a j. Z těchto některá ztratila i kořennou samohlásku, zachovala z kořene jenom přední část, která srostla s -nu v slabiku takořka nerozdílnou, na př. hnu- ve h-nú-ti z býv. gъb-ną-ti, snu- v u-s-nú-ti z býv. u-sъp-ną-ti.

2. Skupina druhá, vz. tisknúti, tisknu, kmenotvorná přípona -nu psl. -ną je jen v inf. a sup. Tak bylo a je zpravidla; ale odchylkou a časem uvádí analogie slabiku -nu také do infinitivních tvarů ostatních, o čemž doleji. Sem patří ostatní slovesa třídy II., zejména všecka, která před -nu mají souhlásku.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).