stsl. pê-ti č. pě-ti atd. V češtině tvary praesentní poj- se nedochovaly, jsou tu za ně tvary pě-j-, patrně novotvary podle inf. V č. pě-j- patří j- ovšem ku příponě a sloveso je tedy všecko v tř. I. 7. – Na př. praes. pěju atd.: Spiegeſli jej (páteř) Pass. 453, zapiege kokot Hrad. 79ᵃ, mnišie pyegyu DalC. 24, jak v první hodinu ve dne pyegy Štít. uč. 125ᵇ; »děti pějau páteř« Moravci říkají Blah. 185; pěji, -u, pěješ atd. Us.; – impt. pěj: páteř jeden ſpiey Pass. 453, ſpyey toliko páteřóv Štít. uč. 139ᵃ, pěj Us.; – impf. pějiech atd.; jenž piegieſſe OtcB. 114ᵃ, když piegiechu Pass. 331; – inf. pieti, píti: pijeti žaltář HrubPetr. 28ᵇ, několik páteřuov pijti ChelčP. 181ᵃ, otčenáš ſpijti VšehK. 55ᵃ; pěti Us., zkrác. pro rozdíl od píti-piji; – part. péji: pyegycze své hodiny Štít. uč. 125ᵇ, když (Petr) kokota slyšel pyegycze Hod. 41ᵃ, pěje, pějíc Us.; – part. pěl zdlouž. piel: peli ſu cecinere t. j. pěli ŽGloss. Joh. b. 7, tu každý ſpijel některý páteř Lobk. 84ᵃ, pěl Us.; – part. pěn Us.; – subst. verb. pěie: pienye mé ŽKlem. 70, 6, pěni Us.
sěju, sieti, stsl. sêją, sêti serere, seminare. Tvary infinitivní jsou také ze sêja- ve vz. V. 4, v. t. – Praes. sěju atd.: ten jenž ſiege Krist. 53ᵃ ktož ſiegiu ve slzách ŽKlem. 125, 5, ſieyu ŽWittb. tamt., (zahradníci) ſyegij Štít. ř. 188ᵇ, (ptáci nebeščí) neſyegi Koř. Mat. 6, 26 atd, seji, -u, seješ Us.; novotv. siju, šiješ BartD. 2, 160 a 177 (brn.) a j. – Impt. sěj atd.: ſieyte pole Ol. Gen. 47, 23, t. 4. Reg. 19, 29 atd., sej, sejte Us., séj BartD. 2, 156 (slavk.), nasé t. 184 (tišň.); novotv. sij, sí zkrác. si: nasi t. 104 (letov.); v době přehlásky aj-ej je zvratnou analogií saj: ztluc skořepiny na prach a proſay čistě Chir. 39ᵃ, zetřiž to spolu a proſſay čistě t. 171ᵃ, (piesek) ztluc a proſſay t. 271ᵇ. – Aor. sich z býv. sêchъ; doklad: přišed nepřietel i nafie kúkole EvZimn. 12 může se bráti za nasě podle I. 7 i za nasie podle V. 4. – Inf. sieti může býti ze sêti I. 7 i ze sêjati V. 4. Příklady: v jich mysli rač wſſíety siemě věčného života Pass. 39, (Jason) měl zuby na pole wſieti Troj. 5ᵇ, (moukou) komnětu posieti Trist. 181; dědinu ovsem oſeti KolČČ. 174ᵇ (1552): zúž. síti: (úhor) se zaſyti jmá KolČČ. 174ᵇ (1552), aby počal vorati neb ſytij t. 270ᵇ (1587), oſyti semenem KolEE. 2ᵃ (1652), síti Us., śić BartD. 1, 130 (laš.) a j.; v dial. set BartD. 1, 25 (zlin.), séť t. 39 (súch), sejt t. 2, 245 (žďár.) a Us. jsou novotvary podle praes. seju, séju utvořené, a zlin. séjat BartD. 1, 13 je novotvaré iterativum. – Part. šiji atd.: siemě wſiegicz Ol. Deut. 11, 10, wſegycz Otc. 299ᵇ, ſiegiuce sěmena svá ŽKlem. 125, 16 atd., seje, sejíc- Us. – Part. masc. sěl, sklesnutím jotace sel; zdlouž. siel, zúž. síl a z toho opět zkrác. sil; fem. sěla atd.; v dokladech staropísmých často nelze poznati, mají-li slabiku krátkou či dlouhou. Příklady: ješto s’ wſſiel Pass. 596, aby ſyel ut serat Pror Isa. 28, 24, (rataj) by ſiel Kruml. 246ᵃ; což jsi ſiel Comest. 171ᵇ, Isák posiel tu dědinu Ol. Gen. 26, 13, (Jason) rozſiel je (zuby býkův) na poli Troj. 27ᵃ, Kdo by ſyel ji (zemi) Ben. 4. Esdr. 16, 25; oral i ſel Otc. 105ᵇ; ktož ſijel,
