V 3. os. je přípona stsl. -te: praes. nese-te, aor. nese-te atd. Je-li přípona tato stejná se skr. -tas, bhara-tas atd., tedy byl její tvar původní -tes. – Vedle -te vyškytá se v stsl. již v nejstarších textech také koncovka -ta Wiedem. 25; tato je pravidlem v češtině: stč. praes. nese-ta, aor. nese-ta atd., a tak bývá také jinde ve slovanštině. Je-li to koncovka přejatá z 2. os. du. nebo jakého původu jiného, není jasno.
Je tedy v češtině, koncovka -ta v os. 2. i 3. du., je tu v tvarech hlavních i vedlejších, a ovšem bez rozdílu rodu.
2. Doklady pro 2. os. du. praes., impt. a aor.: tu mne doczakata a jiesti mně uprawita Hrad. 75ᵇ; wiezta to Petře a Pavle, nepříde ť to váma, jakžto zadata, byſta byla mučedlníkovú koronú koronována Pass. 297; sv. Krištofor otáza (dvou dívek): proč ſta sěm uvedeně? t. 362; (vy) nemúdřiej dievcě! kako ſta sě s pravé cěsty svésti přěpustile! newzdata-li oběti našim bohóm, zlú smrtí ſendeta t.; vzdechni srdce, wzplaczta oči, ruce ſepnyeta ſye vzhuoru, gdyeta nozě u pokoru Vít. 20ᵇ; já jima (dvěma bratřím) řku: Podta, budeta-li moci, vczynyta sobě peleši Otc. 281ᵃ; – pro impf. nemám příkladu, pro aor. jen byſta Pass. 297.
V impt. je tvar 2. os. dvoj. -ta spolu výrazem pro os. 3. Na př. budta uši tvoji poslúchajúcí ŽWittb. 129, 2; budta tvá voly Hrad. 109ᵃ; vy cná mužě newzdaluyta ſie od mé služby Pass. 285; wratta ſe, dceři moji, proč jdeta se mnú, nenadieyta ſe, byšta mohle viece mužě mieti, wratta ſe i oteydieta Varš. Ruth 1, 11.
Doklady pro 3. os. du.
praes.: (oči) ztenciele ſta ŽGloss. Ezech. 14, (oči) ſta ſy(e) wzneſle t. 130, 1; vztřásla ſta sě rty má ŽKlem. 127ᵇ, oči hledita t. 65, 7, rucě uczinile ſta t. 118, 73, koleně omdlele ſta t. 108, 24; zřiedlnici jeho tiezeta synóv ŽWittb. 10, 5, oči jeho zrzyta t. a 9, 9 (30), koleně moji nemocznye ſta t. 108, 24; vy (masc.) newyeta DalC. 39, co ſta ta dva sliúbila t. 26, wyndeta dvě olivě z ňeho (města), tě wendeta až do královstvie nebeského, nebo město oſlawita a všiu zemiu obranyta t. 7; oba velikú češt gmata Mast. 409; jakž svědky powyeſta Rožmb. 256; vy cná mužě, ješto gſta v kniežecích dvořiech vzchována, budeta prvnie na mém dvořě, pakli to potupita ..., kdež po mně nepoſtupita Pass. 283, dvě dievcě gſta utekle t. 270, (Maria a Alžběta) netahle ſta sě přituliti t. 278, rucě budeta k svázaní poskyteně t. 305, tě (rucě) gſta juž rozvázáně t. 306, obě (městě) ſta rovně ve zlosti t. 307, toť ſta dvě ráně t. 304, kak ſta sě dvě těle sněle t. 402: (rucě) ſta probytye Modl. 56ᵃ, uši mého srdcě přěd tebú ť gſta t. 13ᵇ; tě (dvě tetky) sě po světu tkata MastDrk. 221; aně (dvě lodí) ſtogyta Krist. 34ᵇ a 84ᵇ; kak ſta rucě proklaně Alb. 40ᵇ, rucě ſta plně krve t. 61ᵇ; ruce pohodlé czynyta životu všemu i branyta jeho a nozě noſyta a drzyta jej Štít. uč. 66ᵃ, kto ostojí když dva ſedata t. 8ᵇ, když sě ſberzeta, ješto sě tělesně mylugeta Štít. ř. 95ᵃ, tě obě milosti ani ſta zlé
